Na mexickém hřbitově, mezi francouzskými obry nebo pod rozkvetlými japonskými sakurami – ať se ocitneme kdekoliv na světě, všichni všude a bez výjimky milují svátky, pořádají festivaly a pestrobarevné průvody.
Nádech, výdech a znovu. Zapomněli jsme tu nejpřirozenější věc na světě? Minimálně v posledních letech se zdá, že lidé jsou čím dál posedlejší zdravým životním stylem.
Při pátrání v knihovnách i archivech a během badatelských cest do Prahy či Izraele nalézal Kafkův životopisec Reiner Stach nečekané poklady: nesrovnalosti v rukopisech, dosud nezveřejněné fotografie a úryvky z dopisů i svědectví Kafkových současníků.
Prvního ledna máme všichni jasno v tom, že přestaneme kouřit, začneme víc cvičit nebo uklízet. Jenže do února už jsme zase tam, kde jsme byli. Proč? Naší nejhlubší motivací je pohodlí a lenost.
Karel Kukal ve své knize popisuje podmínky pracovních lágrů přelomu čtyřicátých a padesátých let a rekonstruuje příběh svého útěku ze šachty číslo čtrnáct ve slavkovské oblasti.
Druhá část třídílná biografie o životě a díle jednoho z nejznámějších a nejčtenějších autorů světové literatury, pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky (1883–1924) je rozsahem i významem monumentální, výjimečná a zcela ojedinělá.
Zdravovědný spis O zachování dobrého zdraví (De conservanda valetudine) z roku 1576 je dílem severoněmeckého šlechtice, politika, humanisty a mecenáše Heinricha Rantzaua (Rantzovia, 1526–1598.