Výpravná publikace o armádním generálu in memoriam Bedřichu Homolovi, vrchním veliteli Obrany národa – podzemní armády v protektorátu během druhé světové války.
Skutečně epochální práce německého historika a proslulého odborníka na nacismus Petera Longericha odhaluje poslední nevyjasněné otázky kolem říšského vůdce SS Heinricha Himmlera (1900–1945).
„Byla bitva, byla, tam u Solferina, teklo tam krve moc, krve po kolena…," zpívalo se u nás před sto padesáti lety. Italská bojiště byla vždy místy, kam generálové z Vídně rádi posílali pluky a prapory z českého království.
Tato práce ve své první části podává povšechný průřez východočeským
odbojem v letech 1939–1945. V něm zaujímali významné místo lesníci,
lesní dělníci a další muži i ženy, kterým byl les domovem, zdrojem obživy
a láskou.
Dne 22. srpna 1944 uskutečnila americká 15. letecká armáda rozsáhlou bombardovací operaci proti obávaným cílům v oblasti Vídně a Horního Slezska. Cena, kterou museli Američané za svou troufalost a odvahu zaplatit, byla nesmírně vysoká.
Dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů tvoří již od konstituování historie jako vědeckého oboru počátkem 19. století jedno z nejdůležitějších badatelských témat.
Kniha reprezentuje soubor autorových studií, v nichž se v posledních dvou desetiletích z mnoha úhlů a perspektiv věnoval problematice především české historiograe.
18. února 1853 je maďarským atentátníkem zavražděn mladý rakouský císař František Josef I. Na trůn je podle nástupnického práva povolán jeho mladší bratr Maxmilián, který slouží jako kapitán u námořnictva v Terstu.
Plastické vylíčení bitev u Aspern/Esslingu a Wagramu, svedených proti Rakousku koncem jara a v létě roku 1809 Napoleonem I. a arcivévodou Karlem Rakouským.
Kniha přibližuje žiidovský pohled na šoa a aktivity přeživších a židovských obcí. Ukazuje, že k marginalizaci holocaustu přispíval (a dodnes přispívá) český nacionalismus, antisemitské stereotypy a heroický obraz dějin.
Dílo sleduje, jak k nám německá příjmení pronikala v několika vlnách kolonizace a během dosídlování opuštěných českých území po třicetileté válce. Všímá si toho, jak se tato jména měnila a přizpůsobovala českému jazykovému prostředí.
Z dějin by se neměl vytrácet kontext a lidské příběhy!
Společnost Post bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje příběhy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo, a vypráví je dál.
Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic.
