Rok, do kterého právě vstupujeme, končí číslicí osm, což je v našem prostředí nabito nemalým symbolickým významem. O tomto pojednává další číslo Paměť a dějiny..
Kniha přináší unikátní obrazové svědectví z plzeňských ulic v prvních dnech srpnové okupace v roce 1968. Jiří Plzák, tehdy zaměstnanec družstva Fotografia, začal dopoledne 21. srpna pohotově dokumentovat šokující realitu.
Renomovaný historik a jeden z předních britských odborníků na ruské a sovětské dějiny zkoumá bolševickou revoluci nikoliv jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí a snah dosáhnout utopických cílů.
Archivní fond Velkostatek Polná-Přibyslav a Pohled, který je uložen v Moravském zemském archivu v Brně, v sobě mimo jiné ukrývá jednu úřední knihu hodnou zvýšené pozornosti.
Kniha v širším historickém kontextu přibližuje zrod, rozmach a úpadek spiritualistického hnutí, které přibližně od padesátých let devatenáctého století do dvacátých let dvacátého století významně ovlivnilo intelektuální a duchovní život Západu...
Publikace vydaná k 80. výročí Mnichovské dohody
a okupace československého pohraničí přibližuje
Šumavu a události roku 1938 pohledem
ze strany tehdejšího nepřítele.
Anbanterové z Rozndorfu byli měšťanskou rodinou hornofalckého původu, žijící koncem 16. a během 17. století v šumavském zlatonosném městě Kašperských Horách.
Antologie představuje známého literárního badatele a lingvistu Romana Jakobsona (1896–1982) jako aktivního účastníka a spolutvůrce mediálního prostoru meziválečného Československa a válečné emigrace.
V roce 1948, kdy sovětská propaganda tvrdila, že se křesťané ve východním bloku těší plné náboženské svobodě, zatkla rumunská tajná policie faráře Richarda Wurmbranda.
Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.
Celobarevná publikace, plná historických fotografií, pohlednic, plánků drážních staveb a dalších dokumentů z konce 19. a první poloviny 20. století, je věnovaná nostalgické dráze vinoucí se podél řeky Sázavy.
Autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem.
Kdo a proč budoval megalitické stavby? Žil skutečně král Artuš? Jaké tajemství skrývá Rosslynská kaple? Žije ve skotských jezerech dávno vyhynulý tvor? A kým byl ve skutečnosti William Wallace?
V knize se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek.
Monografie se zabývá dějinami cen za vodu (tedy vodného a stočného, ale i dalších poplatků) i za odklízení odpadní vody (resp. fekálií) v Praze od nejstarších dob až do současnosti.
