Slavný český spisovatel v osobním portrétu francouzské novinářky...
Florence Noiville se s Milanem Kunderou seznámila až v jeho zralém věku — v době, kdy se už léta vyhýbal médiím, dávno za sebe nechal mluvit pouze své dílo...
Nejtěžší redakce mého života. Bestseller, který nikdo nečekal. Co se dá naučit od autorů, kteří neumějí psát. Na co si dává pozor editor sto let starých komiksů.
Paměti Vladimíra Macury vycházejí vůbec poprvé a jsou doplněné reprezentativním výborem z Macurovy básnické tvorby (vedle sbírky Nehodný kos i další verše z šedesátých a sedmdesátých let). Edičně připravil Michal Jareš.
Literární dílo Bohumila Hrabala patří mezi nejvýznamnější plody české kultury dvacátého století. Nedávno byly objeveny nahrávky Hrabalových adventních promluv. Tyto nahrávky vrhají na duchovní rozměr jeho myšlení a díla úplně nové světlo.
Obsáhlý Novákův životopis mapuje ve čtyřech oddílech Kunderovo rodinné zázemí, autorovy básnické počátky ve znamení stalinismu padesátých let, prominentní působení v letech šedesátých a život v hledáčku Státní bezpečnosti před odchodem do exilu.
Strhující deník filmového vědce, kritika a esejisty Jiřího Cieslara ze sklonku jeho života patří k závažným literárním svědectvím o životě u nás v posledním čtvrtstoletí.
V roce 2024 uplyne 100 let od smrti velkého pražského Němce, spisovatele Franze Kafky. Snad každý zná jeho černobílé
kresbičky, např. muže zhrouceného za stolem.
Poslední člověk je vedle Frankensteina patrně nejlepším dílem Mary Shelleyové. Apokalyptický román se odehrává koncem jednadvacátého století, kdy je země zasažena neznámou pandemií, jež se rychle rozšíří po celém světě a téměř vyhubí lidstvo.
Sidonie Nádherná žije v povědomí české i evropské kulturní veřejnosti jako přítelkyně básníka Rainera M. Rilka a Karla Krause, pro kterého se její zámek ve Vrchotových Janovicích stal druhým domovem a oázou klidu v rozbouřeném světě.
Kniha Jany Poncarové Vlastní pokoje přináší dvanáct rozhovorů s českými spisovatelkami, zastupujícími různé generace, literární žánry, přístupy k tvorbě, názorové proudy i strategie přežití (nejen) v umělecké branži.
Jaká ve skutečnosti byla první dáma české literatury? Román na motivy úspěšné televizní minisérie oceněné Českým lvem představuje jinou Boženu Němcovou, než jakou známe ze školních učebnic.
Román inspirovaný osudem Kafkovy snoubenky Felice Bauerové. Kdo vlastně byla Kafkova snoubenka Felice Bauerová, žena, kterou generace Kafkových fanoušků znají jen jako milovnici masitých pokrmů, těžkého nábytku a přesně nařízených hodinek?
Třetí, závěrečný svazek monumentální Kafkovy biografie „Roky poznání“ zachycuje poslední necelé desetiletí Kafkova života, od roku 1916 do smrti v roce 1924.
Druhá část třídílná biografie o životě a díle jednoho z nejznámějších a nejčtenějších autorů světové literatury, pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky (1883–1924) je rozsahem i významem monumentální, výjimečná a zcela ojedinělá.
Modernisté pojednávají o čtyřech klíčových osobnostech moderní anglické literatury: o T. S. Eliotovi, Jamesi Joyceovi, Virginii Woolfové a D. H. Lawrenceovi.
Virginia Woolfová patří k literárním ikonám dvacátého století: málokdo měl na vývoj moderní prózy větší vliv než ona. Proč tomu tak je, ukazuje výmluvně přední britská kulturní historička Alexandra Harrisová.
Publikace obsahuje stručný Polletův životopis a komentovanou analýzu jeho celoživotního díla, zabývá se jeho českou a americkou recepcí a vysvětluje Polletovu poezii v kontextu jeho buddhistického vyznání
a přesídlení do státu Maine.