Historické území Keltů zasahovalo i do Čech, avšak později byl tento národ vytlačen až na Britské ostrovy – do Irska, z balad známého jako věčně zelený ostrov Erin.
Příběh o krysaři, jemuž starosta a radní města upřou odměnu za to, že zbavil město krys, a on se jim za to krutě pomstí, je založen na kutečnosti, ale známým se stal až řadou uměleckých zpracování.
Výbor finských pohádek obsahuje témata původní finská i migrující. Všechna jsou však postavena na typicky finsky neotřelých motivech, které zaujmou malé i dospělé čtenáře.
Legendární příběhy polského národa jsou uspořádány podle geografického klíče, tak aby byly zastoupeny všechny význačnější oblasti země. Na pověsti o Lechovi, králi Krakovi či o založení Varšavy navazují legendy z úpatí Krkonoš, Tater či Beskyd.
Kniha Pověsti z Čech Josefa Virgila Grohmanna (1831–1919), významného domácího německy píšícího mytologa, je historicky první sbírkou českých pověstí. V českém překladu vycházejí poprvé až nyní.
Knížka pražských legend, pověstí a zkazek, jež se dochovaly do našich časů, přidává se čestně k celé řadě děl, která oslavila Prahu veršem i prózou, poezií i díly historickými. Autorka zachytila kromě známých pověstí i dosud neznámé nebo málo známé.
Tuto „krakonošovskou literární encyklopedii“ sestavil český folklorista Jaromír Jech (1918–1992) a detailně v ní popisuje krakonošovský mýtus od jeho archaických prvopočátků až po nejrůznější umělecká zpracování konce 20. století.