Německý šlechtic Hermann von Pückler-Muskau
(1785–1871) proslul jako vynikající zahradní architekt
a světoběžník. Když jej jeho nákladné záliby přivedly
na mizinu, vydal se na britské ostrovy, aby tam hledal
bohatou dědičku.
Autor předkládané Knihy cest (Safar-náme) Náser-e Chosrou byl úředník, filozof, básník, vzdělanec a emisar ismácílíje a dodnes se těší úctě mezi vyznavači ismácílíje, je považován za jednoho z nejvýznamnějších velikánů středověké perské literatury.
Monografie uvádí legendu o sv. Wilfridovi do historických souvislostí, zabývá se důvody vzniku textu, jeho datací i rozdílnými názory na osobnost autora. Podává přehled událostí Wilfridova života, o nichž máme zprávu z uvedené legendy.
Před sto roky, když se krvavý zápas národů po čtyřech letech chýlí ke konci, nabývá na obrátkách smrtonosná epidemie – pověstná pandemie španělské chřipky.
Publikace ukazuje zákulisí boje o politickou moc mezi KSČ a ostatními politickými stranami v letech 1945–1948. Přináší fakta o ovládnutí tajných služeb a ministerstva vnitra komunistickou stranou v roce 1945.
O leteckých esech, mimořádně úspěšných bojových letcích z období druhé světové války, se napsalo mnoho knih. Většina z nich pochází od německých autorů. Jejich hrdinové nasedají do letadel a míří k nepřátelským zbrojovkám, pevnostem, mostům.
Publikace se zabývá problematikou žen v československých
vojenských jednotkách v SSSR (1942–1945), které
působily především ve zdravotní službě, u spojařů,
jako administrativní pracovnice a jako protiletadlové
dělostřelkyně.
Řadový voják Josef Sedlmeier za války prošel různými frontami, byl raněný a jaro roku 1945 ho zastihlo spolu s dalšími vojáky na únikové cestě směrem na západ, domů, případně do amerického válečného zajetí....
Dokumentární a částečně memoárová kniha na základě historických pramenů, rozhovorů s pamětníky i účastníky a vlastních zážitků vypráví o událostech pražského jara 1968.
O zapojení českých a slovenských letců do bojů první a druhé světové války už toho bylo napsáno mnoho. Nesrovnatelně méně je zmapována jejich účast ve střetech vedených nad územím Československa, zejména v dobách označovaných za mírové.
Heslo „Rehabilitovat Marxe!“ neznamenalo jen očistit marxismus od dogmatických nánosů, ale i jej pozvednout na výši doby a prokázat jeho filozofickou převahu. Kniha představuje historickou a kritickou analýzu tohoto myšlenkově bohatéhého projektu.
V knize Doktor chudých najdeme příběhy dvou lékařů-průkopníků, kteří působili v českých zemích v 18. a 19. století, ale dnes už je kromě úzce vyhraněných odborníků málokdo zná.
Jako Maffie se dodnes obecně označuje ústřední organizace českého domácího protirakouského odboje z let 1914–1918. Je tak vnímána jako jeden z klíčových symbolů boje za vznik samostatného československého státu.
Publikace představuje první syntetické zpracování dějin hlaholského písemnictví, které vznikalo ve druhé polovině 14. a na počátku 15. století v pražském klášteře Na Slovanech, známém později pod označením Emauzy.
Pět let po válce vydal jeden z terezínských domů poklad. Soubor 254 obrazů dokumentujících život v ghettu, jak ho zde v letech 1942-44 zachytil jeden z jeho nedobrovolných obyvatel – akad. mal. František Mořic Nágl.
