Desatero Marka Orko Váchy o životě, lásce, sexu, církvi, přírodě a přátelství. Tahle kniha vznikala při putování Podyjím, při rozjímání na zahradě jedné fary i dlouhých hovorech u vína.
Nový soubor duchovních zamyšlení a krátkých příběhů Ladislava Heryána dává opět jiným způsobem nahlédnout do jeho vnímání Boha, spirituality a křesťanství.
Setkání s C. G. Jungem přestavují pečlivý výběr z velkého množství novinových článků, deníkových zápisů, reportáží, ukázek z knih či záznamů besed, jejichž protagonistou je C. G. Jung.
Rozhovor známého novináře s vrchním zemským rabínem.
Karel Hvížďala vede dialog s Karolem Efraimem Sidonem už desítky let. Za tu dobu společně vytvořili řadu knih, které se věnovaly různým tématům: židovské identitě, lásce, smrti nebo času. A pro
V pestrém příběhu pražského arcibiskupa a kardinála Františka Tomáška se odrážejí všechny jeho obavy a starosti, ale i naděje a pevná víra. Tomášek ve svém životě přijal různé role a pozice. Zásadní pro něj byl II. vatikánský koncil.
Mezi stoiky Seneca vyniká hlubokým psychologickým vhledem do lidské povahy, ctižádosti i obav. Jako první učenec západního světa důkladně zkoumal psychologii konzumerismu.
Palsova kniha se ihned po svém vydání v Oxford University Press stala vyhledávaným úvodem do studia náboženství a dnes je na světových universitách pokládána za osvědčenou učebnici, z níž čerpají své znalosti studenti religionistiky i dalších oborů.
Deset let v trapistickém klášteře naučilo Karla Satoriu mnohem víc než jen naslouchat tichu, učilo jej především umět život, umět svůj čin, porozumět zadání svého života.
Paměti břevnovského opata Anastáze Opaska (1913-1999), kněze, básníka, duchovního průvodce mnoha osobností česká kultury a jedné z nejvýznamnějších osobností české katolické církve druhé poloviny 20. století.
Nové vydání Husových Listů z Kostnice zprostředkuje současnému čtenáři myšlení významného českého kněze, kazatele, teologa a myslitele, který se stal symbolem zápasu svědomí jednotlivce s mocenskou elitou.
Řeholní život v sázavském klášteře byl obnoven v roce 1622 a opatem byl za dramatických okolností zvolen Siard Falko. Toto období působivě zachytil ve svém textu opat Bohumil Vít Tajovský.