Dějiny alchymie patří k oblastem přírodních věd, jejichž studium patří k velmi obtížným, už proto, že tato nauka existovala téměř dvě tisíciletí, a objevila se na třech kontinentech.
Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství dávných staveb, na které je naše zem
značně bohatá.
Tato ilustracemi bohatě dokumentovaná práce navazuje na systematicky sledovaná témata v autorových předchozích knihách – zejména Umění a myšlení a Vznik Evropy. Vychází u příležitosti autorova životního jubilea.
Publikace předkládá dosud nejpodrobnější rekonstrukci šíření západní, tibetobarmské, větve sinotibetských jazyků, která je založena na nových archeologických zjištěních.
V dnešní době lidé již moc neznají původní lidové zvyky, které dodržovali jejich předkové o svátcích a slavnostech. Kniha Rok ve starodávných slavnostech našeho lidu svým čtenářům přiblíží, jak dříve probíhaly významné svátky a slavnosti.
Již pátý svazek nově zpracovaných rukopisů zlomků významné české knihovny. Jedná se o velmi pestrý soubor, mj. o staroslovanské (hlaholské i cyrilské) zlomky, zlomky jazykově české, německé i latinské, materiály k dějinám jednoty bratrské v Polsku.
Pro Sborník jsou vybrány tyto příspěvky: Pavel Balcar: Téměř zvládnutá šance Arbitráž, československá plavba na Labi a lodní park ČPSL; František Ptáček: Dějiny přístavu Ústí nad Labem – II. část; Pavel Křesťan: Činnost lodních posádek ČSPLO, n. p.
Folklorista a literární historik Karel Dvořák vydal svůj soupis exempel – vyprávění mnoha žánrů používaných středověkými kazateli jako názorné ilustrace jejich kázání – již r. 1978.
Kniha vznikla jako vyprávění muže, který prožil svá klukovská léta v samém centru protektorátní Olomouce. V době, kdy my své děti ochraňujeme ode všeho zlého, se on v dětství denně potkával s krutou realitou válečných let.
Deník Jiřího Sixty, vojáka c. k. armády a později legionáře v Rusku, je doslovný přepis jeho záznamů, které si zapisoval v letech 1914–1920. Popisuje v nich zážitky z bojů na ruské frontě v nenáviděné uniformě rakouského vojáka.
Stati a rozšířené příspěvky z 32. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy,uspořádané ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i.,a Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy ve dnech 8. a 9. října 2013.
Kniha pojednává o vývoji a proměnách konceptu
historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte)
v českých zemích a jeho představitelích „od Balbína
k Cerronimu“.
Osud autora této knihy je ojediněle koncentrovaným příkladem toho, jak se politické a společenské tendence českých dějin poloviny 20. století podepsaly na obyčejných lidech, jejichž jedinou „vinou“ byl „špatný“ rasový nebo národnostní původ.
Soubor textů Václava Havla a o Václavu Havlovi zachycuje perzekuci, kterou v době normalizace zažíval Havel na vlastní kůži. Zachycuje ale také zásadní proměnu jeho života.
Tato publikace svým stylem volně navazuje na knihu S Theodorem o hieroglyfech. Je tedy psána jako dialog mezi mladým Martinem a moudrým Theodorem, který tentokráte medituje nad staroegyptským uměním doprovázeným krátkými hieroglyfickými nápisy.