Je to tak – mnohá výtečná díla z dějin filosofie jsou málo srozumitelná i pro vysokoškoláka, a tím čtenáře i při jeho nejlepší vůli odrazují. Filosofický kompas ale často hledají velmi mladí lidé. Kam se tedy mají obrátit?
Ve druhé části svého velkolepého díla C. G. Jung pokračuje v líčení stěžejních alchymických symbolů (král a královna, Adam a Eva...) a odpovídajících stavů v duševní realitě člověka.
Když se zdá, že se všechno rozpadá, může se v tu chvíli rodit něco úplně nového. Co přijde, záleží na nás. Obnova může začít pouze zevnitř.
Přesně to prožívali čtyři mladí umělci uprostřed nelidskostí druhé světové války, v Budapešti a jejím okolí.
Světově známý polský filozof a politolog ve své originální knize poukazuje na řadu předsudků, lží a pověr, jež si u nás donedávna činily nárok na výsadní postavení.
Jan Amos Komenský zaujímá v literatuře k dějinám hledání dokonalého jazyka zvláštní postavení: každý ho zmiňuje, téměř nikdo mu však nepřisuzuje zásadnější roli či originalitu.
Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem.
Autor v deseti kapitolách ukazuje, jaká musí být obnova filosofie, kosmologie a náboženství, aby přírodní věda mohla vyústit ve vědu zahrnující také ducha.
