V této knize naleznete praktické a vyzkoušené tipy a návody, s jejichž pomocí snadno a rychle navážete kontakt s novými zákazníky a klienty a prolomíte bariéru jejich odmítání.
Publikace je určena profesionálním pomáhajícím, kteří neabsolvovali výcvik krizové intervence, avšak ve své praxi se dostávají do kontaktu s lidmi v závažných situacích a krizích.
Předkládaný rukopis sleduje společenské souvislosti postupného zvyšování objemu volného času a dopadů změn spojených s novými způsoby trávení volného času na fungování české společnosti v druhé polovině padesátých let a v šedesátých letech.
Soužití v Evropské unii i její současná krize jsou podněty k zamyšlení nad tím, co Evropa znamená a jak vznikla. Úkolem této knížky je pokusit se zodpovědět, jak vznikala Evropa v dějinném procesu.
Jak sám autor uvádí, smyslem této knihy je v naší chaotické době vrátit čtenáře k významům slov. Žijeme nejen v záplavě neutříděných informací, ale také v době slovníků, které vrací čtenáře k systematickému poznání.
Stěžejní část publikace je věnována ozdobám z přírodních materiálů, např. ze šustí, slámy, trávy, semen, plodů a listů, ale i ozdobám paličkovaným, háčkovaným, síťovaným, drátovaným, korálkovým, které si můžeme také vyrobit.
Ve své "Historii komunismu" autor zkoumá vznik i rozvoj tohoto hnutí a analyzuje příčiny jeho neslavného konce. Znepokojivé, přesvědčivě napsané a brilantními argumenty podložené vynikající historické dílo.
Závěrečný, nejobsažnější díl tetralogie rozebírá indiánské mýty (tentokrát převážně severoamerické) metodou strukturální analýzy jako tři předchozí díly.
Kniha Jaro je součástí řady knih o lidových tradicích v naší zemi. Vysvětluje původ jednotlivých svátků, jejich časové zařazení, popis, pověry, legendy, pranostiky, lidové zvyky a tradice tohoto období.
První část čtyřdílné práce předního francouzského kulturního antropologa. Autor dochází ke zjištění, že dokonce ani tam, kde lidskou fantazii považujeme za zcela spontánní, neexistuje náhodné spojování představ.
Druhá část čtyřdílné práce význačného francouzského kulturního antropologa se zaměřuje na dvě látky, které nejsou potravinou v pravém smyslu slova, ale úzce s jídlem souvisejí: medu a tabáku.