V roce 1927 koupil dům v Matoušově ulici na Smíchově vdovec, židovský právník Eduard Schwarz, aby pro sebe a svou rodinu získal důstojné sídlo. Měl štěstí, že zemřel dřív než začala druhá světová válka.
Jan Sokol z Lamberka a Hynek Suchý Čert z Kunštátu a Jevišovic se proslavili jako vynikající vojáci v průběhu moravských markraběcích válek. Byli to ale i loupeživí rytíři, pro které zemské právo příliš neznamenalo.
Když pana Tadeáše zastihne prudká bouře, je nucen ukrýt se v nedaleké jeskyni. V ní krom bezpečí před běsnícími živly nachází i těžce zraněného muže, který mu umírá v náručí.
Na Moravě ustávají boje mezi znesvářenými markrabaty a rytířům, doposud bojujícím na jedné či druhé straně, dochází, že se budou muset poohlédnout po jiném zdroji obživy.
Třetí díl Kořisti a žoldu nás nejdříve zavede na vojenské tažení markraběte
Prokopa do Horních Uher, během kterého chtějí páni z Kunštátu vyřídit jisté
soukromé záležitosti. Hlavní část děje se však tentokrát odehrává na hradě
Holštejně.
Je léto 1945, krátce po válce. Mnohé české rodiny míří do Sudet, aby zde zabraly domy po odcházejících Němcích. Jiří a Marie Smolíkovi, společně se synem Františkem, dorazí s celým svým skromným majetkem do podhorské vsi Glasendorf.
Alžběta je o jedenatřicet let mladší než její císařský choť Karel IV., přesto se obává, že si ji manžel vyvolil nikoli z lásky, ale pouze z diplomatických důvodů, aby si naklonil své politické protivníky.
Clavellův román o střetu dvou kultur, který se odehrává v neklidném období japonských i evropských dějin, je knihou nejen dramatickou a strhující, ale i poučnou, a právem si získal celosvětovou popularitu.