Jsou dny, které se do našich srdcí zaříznou svým ledovým břitem, svým nelítostným chladem, tím, že nám seberou vše, co máme rádi a uvrhnou nás do šílenství, v němž pochybujeme o příčetnosti Všesvěta.
Karel Horký (1879–1965) je znám především jako novinář a fejetonista, byl rovněž autorem několika dramat a vydal čtyři knihy básní. První díl jeho dvojdílných pamětí začíná líčením dětství prožitého ve východočeském městečku Ronově nad Doubravou.
Kniha manželů Třešňákových vypráví příběh výchovy dcery s autismem spojeným s mentální retardací a vážnými projevy chování. Není primárně svědectvím o autismu, ale spíše o hledání rovnováhy v extrémně náročné životní situaci.
Rok poté, co jeho otec pronásledovaný svým podivným šílenstvím definitivně mizí v Ryhopském lese, se Chris Huxley sám vydává do tajemného lesa mytág, aby nalezl odpovědi na několik palčivých otázek, aby odhalil rozdíl mezi pravdou a lží.
V románu Jeden musí z kola ven se setkáváme s Georgem Smileym po deseti letech od Špiona, který přišel z chladu a opět v nové, jako vždy nebezpečné situaci.
Už je to tutovka! Pepina se ve svých osmi letech konečně dočká sourozence. Na takovou událost se musí připravit, a tak si pročítá knížku o tom, jak děti přicházejí na svět.