Václav Majer (22. 1. 1904 Pochvalov – 26. 1. 1972 Cheverly, Maryland, USA) je známý především z krátkého poválečného období let 1945–1948, tedy takzvané třetí republiky, kdy byl hlavním představitelem v sociálnědemokratické straně.
Nikdo z napoleonských generálů nemá horší pověst než Dominique Vandamme (1770–1830). Paměti i literatura o něm tvrdí, že to byl ten nejhorší rabiát, násilník, kořistník a leccos horšího,...
Obrázková kniha vzrušujících faktů o lidské zvídavosti a touze vidět a prozkoumat svět mapuje velké výpravy lidí, od pravěké migrace přes vzrušující expedice na póly, objevné cesty všemi možnými dopravními prostředky, až po vesmírné cesty budoucnosti.
Hlavním tématem této publikace jsou různorodé vztahy spisovatele a filosofa Zbyňka Fišera se Státní bezpečností. Zbyněk Fišer používal od konce čtyřicátých let 20. století pseudonym Egon Bondy.
Téměř detektivní pátrání amerického archeologa po příčinách krize a zhroucení první globalizované společnosti lidských dějin ve východním Středomoří na přelomu 13. a 12. století před Kristem.
Proslulý arabský cestovatel a kartograf Ibn Battúta se roku 1325
vydal na pouť do Mekky, odkud pokračoval do dalších zemí.
Během třiceti let procestoval téměř celý tehdy známý svět.
Ačkoliv rodinné vazby jsou u šlechtických rodů spletité, u rodů Dietrichsteinů a Mensdorff-Pouily došlo k něčemu výjimečnému – oba rody se staly příbuznými předních evropských královských rodů, na prvním místě habsburského a na druhém britského. V
Roku 1793 dostal dělostřelecký důstojník, který se tehdy ještě psal jako Napoleone Buonaparte, poprvé příležitost ukázat svůj talent a při obléhání Toulonu si vysloužil první generálské epolety.
Čtivá a působivá kniha o brutálně potlačeném maďarském povstání začíná rokem 1944 a podrobnou historii dvanácti revolučních dnů z října a listopadu 1956, v nichž spočívá těžiště knihy, dovádí až k dnešní době.
