Monografie o jednom z nejstarších českých šlechtických rodů je určena pro širokou veřejnost, která se zajímá o historii šlechty, historii jako takovou i o dějiny hradů a zámků.
První monografie o rodu Šternberků od roku 1824 je určena pro nejširší veřejnost, která se zajímá o historii šlechty, všeobecnou historii i o dějiny hradů a zámků.
Populárně napsaný historický místopis českých dějin zachycuje téměř tři stovky historicky významných lokalit jež byly součástí velkých dějin zemí Koruny české.
Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století.
Dějiny kláštera cisterciáků v severočeském Oseku se začaly psát před více než osmi sty lety. Zvláštní pozornost je věnována ikonografii obrazů a soch zdobících prostory kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Městské prostředí bylo od středověku prostorem inovací. Od 13. století byla města v české a moravské sociokulturní krajině součástí mohutného transformačního procesu, který zásadním způsobem proměnil celou společnost.
Zrcadlové latinsko – české vydání významné soudní řeči největšího římského řečníka M. Tullia Cicerona, pronesené na obhajobu římského politika Publia Sestia (Pro P. Sestio) v roce 56 př. n. l.
Valdštejnové dali českým zemím dlouhou řadu významných politiků, vojevůdců, diplomatů, církevních hodnostářů nebo mecenášů. České dějiny tak jsou i dějinami tohoto rodu.
