Básnickou sbírku Proutky lze označit za bilanční, je zaklenuta od motivů jara po závěrečnou báseň Večer, a byť se Petr Švácha ohlíží do své vlastní minulosti, jeho verše nenesou patos a lítost, ...
Básník Jiří Hort zůstává věrný své poetice všedních věcí a dní, ve kterých se na sídlištích zhmotňují zapomenutí hrdinové práce, fotbaloví fanoušci, pouliční postavy noci, děti z děcáku, dorůstající vnučky.
Po sbírkách Chutě (2019) a Covido(p)tikum (2021) třetí básnická sbírka Petra Čecháka, v níž by autor chtěl vést dialog s krajinou barrandovských skal a ve které má trilobit vůbec moc řečí, když se dívá ze své perspektivy na proměnlivý, nestálý svět.
Ondřej Fibich je znamenitý básník a také filozof a neohrožený Vodnář. V jeho genech rezonuje nejen otec, filozof a mystik, ale také příbuzenství s Vítězslavem Nezvalem a Bohuslavem Martinů.
Malíř, sochař, básník a spisovatel, všestranný kolážista Kurt Schwitters (1887–1948) je jedním z nejznámějších zástupců dadaismu, jeho dílo se však nedá ohraničit rámcem jedné epochy či směru. Kniha zahrnuje výbor poezie z let 1914-1947.
Provokativní a introspektivní básně zpěváka Tilla Lindemanna ze skupiny Rammstein zkoumají vnitřní temnotu a tělesnou rozkoš s prvky sexuálního napětí. Těmto veršům však kontrastují jemnější motivy, jako jsou láska či úzkosti.
Sbírka Česká litanie svérázným způsobem připomíná vybrané aktéry zdejší kultury a novodobé historie. Literáti, výtvarníci či hudebníci se v ní potkávají s faráři, politiky a ornitologem, hrdinové s padouchy a oběti s fízly, tragické s komickým, ...
Paměti Vladimíra Macury vycházejí vůbec poprvé a jsou doplněné reprezentativním výborem z Macurovy básnické tvorby (vedle sbírky Nehodný kos i další verše z šedesátých a sedmdesátých let). Edičně připravil Michal Jareš.
Environmentální básničky pro kluky i holky, mámy a táty, pro paní učitelky, a vůbec všechny, kterým není jedno, jak se žije na naší planetě. A, B, C, D, E... S humorem, nadhledem a pokaždé jiným písmenem, co se line celou básničkou.
Po prvotině Oriola (2019) a druhotině Kraj noci (2022) přichází Zuzana Pavlová se svou třetí sbírkou básní. Píše v ní hravě, experimentálně, pobaveně i zábavně, ale taky deziluzivně, trochu melancholicky, krutě existenciálně.
Autorčino lyrické já touží a miluje, trápí se a raduje. Snaží se dotknout světa, který je v každém z nás: světa subjektivního, naplněného vlastními symboly, jinotaji a metaforami.
