Autor gótských (Getica) a římských dějin (Romana), sepsaných kolem roku 550 n. l., stojí na pomezí mezi dvěma epochami. O jeho životních osudech není mnoho známo vyjma faktu, že se sám hrdě hlásil k příslušnosti ke germánskému kmeni Gótů.
Caesarovy legie jsou třetím svazkem projektu o vojenské historii antického Říma, tentokrát věnovaným poměrně krátkému, leč bitvami a klíčovými událostmi nabitému úseku římských vojenských dějin, tomu nejproslulejšímu, a přece neznámému.
Války bez konce jsou druhým svazkem projektu o vojenské historii antického Říma. Války s Jugurthou, Kimbry, Teutony a Mithridatem, občanská válka a Spartakovo povstání.
Předložit přehledný a objektivní pohled na dějiny křesťanské církve v období od jejího počátku až do konce středověku představuje obtížný úkol. Autoři se pokusili vytvořit vyvážené, věcné a konfesně nezatížené podání církevních dějin.
V lidských dějinách není mnoho osobností, jejichž jména jsou synonymem mimořádných vlastností a činů. Hannibal, syn Hamilkarův, vynikající kartáginský vojevůdce a politik za druhé punské války (218-202 př. n. l.) mezi ně mimo veškerou pochybnost patří.
Kniha seznamuje čtenáře s téměř zapomenutým úsekem antické historie a s dobou helenistických panovníků vládnoucích na území dnešního Afghánistánu, Pákistánu a Indie.
Hollandova kniha přináší živý obraz Římské republiky v zenitu její velikosti, která měla nakonec stát u počátku jejího pádu a transformace v císařskou diktaturu.
Autor v knize ukazuje jak vznikly starověké megalitické stavby (Stonehenge, Cuzco, Velkém pyramidy Mayů, ad.) a k čemu sloužily, ale všímá si také klíčové role astrologie při jejich plánování a výstavbě.
