Po více než dvaceti letech vychází nový překlad klasického teoretického spisu o umění z roku 1908, který výrazně ovlivnil například českou předválečnou, zejména kubistickou avantgardu.
V legendární Factory se pravidelně scházela
společenská a kulturní smetánka té doby, od
Lou Reeda a jeho Velvet Underground po Eddie
Sedgwickovou či Boba Dylana.
Za podmanivým názvem knihy Dřevěné oči se skrývá deset esejů, které Carlo Ginzburg publikoval na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Jejich společným jmenovatelem jsou dějiny umění, literární teorie a sémantika.
O Karlově mostě vyšlo v uplynulých staletích mnoho knih.
Žádná z nich se ale podrobně nevěnovala ikonografii jeho sochařské výzdoby. Ideová stránka jednotlivých děl byla přitom hlavním motivem jejich vzniku.
Katedrála sv. Víta v Praze, Notre-Dame v Paříži, Votivní kostel ve Vídni či jiný majestátní chrám některé z evropských metropolí jsou pro většinu z nás ztělesněním opravdového středověku.
Autor v této studii představuje nástup epistemologického modelu na konci devatenáctého století, založeného na čtení zdánlivě nepodstatných, nepatrných detailů coby symptomů nějaké komplexnější, přímo nepřístupné skutečnosti.
Nově revidované vydání slavného souboru studií vlivného historika umění přináší nejen cenné vhledy do diskusí o dějinách umění ve středověku a v renesanci, ale je i cenným příspěvkem k dějinám idejí.
Přemýšlení o středověkých starých babách a jejich obrazech má emancipační hodnotu – vysvobozuje nejen z konvencí a pout, ale i z diktátu mladě se jevícího, zdravého, pracovitého a množícího se těla.
Svižná a vtipná rekapitulace dějin umění od pravěku po současnost. Hysterie umění přibližuje zajímavosti ze života a díla českých a světových umělců originální vizuální formou a srozumitelnými dialogy.
Kniha Význam v architektuře Západu (1974) slavného teoretika architektury Christiana Norberga Schulze představuje autorův souborný pokus vylíčit základní proměny v dějinách architektury.
Ani Bůh ani člověk. Slova, obrazy a středověká úzkost z výtvarného umění je jednou z recentních prací Herberta L. Kesslera, která vyšla poprvé v roce 2007 jako součást ediční řady zabývající se literárními prameny k výtvarným dílům.
Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami.
Tato kniha vychází z autorova přednáškového cyklu pořádaného na Warburg Institute v Londýně a zabývá se proměnami platónského pojmu „idea“ od antického umění až po Michelangela a Dürera.
