Kniha nabízí zcela nový pohled jak na dynamický vztah marxismu a mocenské politiky, tak na celkový politický a intelektuální vývoj ve středoevropských komunistických diktaturách po Stalinově smrti.
Druhý, mnohem rozsáhlejší díl, se podrobně věnuje dalším desítkám obcí nejen v jižních Čechách, navíc zkoumá celé skupiny obyvatel podle původu, povolání atd.
Publikace zachycuje vývoj opevňování Prahy od jeho počátků (ještě před vlastním založením města), spočívajících v existenci řady hradišť přes vznik obou pražských hradů a následný vznik jednotlivých pražských měst.
Kniha patří ke klasickým dílům historické literatury druhé poloviny 20. století. Bachtin v ní prostřednictvím Rabelaisova románu Gargantua a Pontagruel objevil téma karnevalu, světa převráceného naruby, zábavy, narážek a veselosti.
Kniha Helsinský efekt Daniela Thomase je jako celek velmi srozumitelná, napsaná s hlubokou znalostí věci a rozhledem po celém komplexu helsinské problematiky.
Ve druhé části třídílné publikace „Jednotka určení SOS“ jsou shromážděny vzpomínky a hlášení přibližující události u praporů Stráže obrany státu na jižní Moravě, ve Slezsku a na Slovensku.
Kniha je věnována problematice počátků, rozvoje a doktrinální podoby katarské herze. Autorem v ní detailním způsobem sleduje konstruování obrazu katara jako dualistického heretika inkvizitory 13. století.
Na sto stánkách této publikace máme možnost nahlédnout do hrdinného boje, kdy naše pluky prodělávaly křest ohněm a kdy se staly jádrem našeho vojska na Rusi.
V Podivné porážce Marc Bloch nevystupuje jako historik, nýbrž jako kritický pozorovatel francouzského politického a intelektuálního selhání za druhé světové války.
Svazek autorsky navazuje na předchozí díl. V první části líčí důsledky husitské revoluce. Druhá část se zabývá vznikem a prvním obdobím existence českého stavovského státu až do nástupu Habsburků.
Sborník Židovská menšina za druhé republiky si všímá různých aspektů života Židů/židů během krátkého, nicméně velmi vyhroceného období, které bývá nazýváno druhou československou republikou (říjen 1938 až 15. březen 1939).
Vzpomínky mosteckého rodáka Huberta Sigmunda zachycují jeden z nejtemnějších úseků moderních českých dějin a zároveň tragické vyústění mnohasetletého soužití Čechů a Němců v naší zemi.
