Autobiografie Sylvestera Stalloneho, jednoho z nejlépe placených herců Hollywoodu, je upřímnou zpovědí akčního hrdiny a také motivační příručkou pro všechny fitness nadšence.
„Když se ohlédnu za svým dětstvím, divím se, jak se mi vůbec podařilo přežít. Bylo to samozřejmě mizerné dětství: šťastné dětství vám za to skoro nestojí.
Autorka založila v Kábulu otevřela kadeřnickou školu. Ve své knize nabízí nevšední vyprávění, v němž s vřelostí a humorem líčí životní příběhy žen, jež se sešly proto, aby si společně osvojily umění trvalé ondulace, přátelství a svobody.
Letecký motor a umírání? Mladý muž doma sám pečoval o svého umírajícího otce tak, jak uměl nejlépe. Staral se po svém a všem, kdo mu pomáhali, bylo jasné, že ve dřezu zrovna nejde natočit voda, protože letadlový motor potřebuje taky péči...
Tento neuvěřitelně dobrodružný příběh a jeden z největších světových bestsellerů nám dává příležitost objevit moudrost starodávné kultury a vyslechnout si její podmanivé poselství.
Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20.srpna1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze.
J. W. Goethe, obecně známý hlavně jako autor Fausta, byl nejenom dramatik, ale i básník, romanopisec, přírodovědec a rovněž politik – poradce tehdejší vrchnosti. Jeho autobiografie proto daleko přesahuje hranice životopisného textu.
Kniha se pouští do pátrání v neprobádané oblasti temných stránek osobností našich vládců. Do osudů sedmi panovníků – Přemysla Otakara I., Václava II., Karla IV., Václava IV., Zikmunda Lucemburského, Ladislava Pohrobka a Ferdinanda II.
Trojdílná kniha vzpomínek Dr. Emila Ščuky, který sehrál a i nadále sehrává důležitou roli v emancipačních procesech romské národnostní menšiny v České republice a při formování romského národa v mezinárodním kontextu.
Postava druhého československého prezidenta, Edvarda Beneše, dodnes vzbuzuje značné emoce. Mnozí mu vyčítají, že nevyužil odhodlání našeho národa bránit zemi proti nacistické agresi a podvolil se Mnichovskému diktátu.
Dne 12. dubna roku 1961 obletěla celý svět úžasná zpráva, která se navždy zapsala do dějin dobývání vesmíru. Na oběžnou dráhu Země vzlétl první kosmonaut. Jurij Alexejevič Gagarin se rázem stal celebritou celosvětového formátu.
Ve své knize, která je víc než jen memoárovou literaturou, nám Edith Egerová předkládá nejen napínavý a působivý příběh vlastního života, ale také inspirativní příběhy svých pacientů.