„Když se ohlédnu za svým dětstvím, divím se, jak se mi vůbec podařilo přežít. Bylo to samozřejmě mizerné dětství: šťastné dětství vám za to skoro nestojí. Horší než obyčejné nešťastné dětství je nešťastné irské dětství, a ještě horší je nešťastné irské katolické dětství.“ Tak začínají překrásné paměti Franka McCourta, který se narodil v Brooklynu v...
Klasika, která se zajisté neomrzí. Příběh o životě, nelehkém a drsném životě, i tak to působí na dnešního čtenáře. Autobiograficky napsaný román o dětství v chudobě, vlhku a Irsku, to je život malého Franka. Život z pohledu malého dítěte, život dost drsný i na dospělého člověka, ukazuje kouzlo dětského pohledu na svět, a naději že i v té nejchudší...
Stálice v mém srdci. Někteří čtenáři si z ní odnášejí smutek, já naopak radost, veselí a sílu žít. Rodinu autora (a zároveň hlavního hrdiny) opravdu nečekaly dobré věci, ale každá rodina má své temné příběhy. Kdo měl štěstí a přežil, ten si může gratulovat. Ale jen málo lidí o tom dokáže mluvit tak, jako pan McCourt. Ano, miluju tuhle knihu.
Autor v knize vzpomíná na své neradostné dětství, které prožil v 30. a 40. letech v Irsku - v bídě, hladovění, s otcem alkoholikem a matkou, která se snaží celou rodinu uživit. Děj je vyprávěn očima chlapce a přes všechno utrpení a smutek je v ní humor, moudrost a naděje.
Krásná kniha, všem doporučuji přečíst.
Moc krásná, smutná a vtipná kniha. Velmi mě zaujala a dočetla jsem ji teď potřetí. Budu se k ní určitě zase vracet. Mohu jen doporučit.
Opravdu krasna kniha. Smutny pribeh ze zivota a pritom napsany vtipne deckyma ocima... Doporucuji.
4,5* Příběh chlapce, který líčí svůj život a chudé dětství v irském Limericku ve 30. - 40. letech 20. století. Autor jej líčí svýma dětskýma očima, je v knížce velmi upřímný a otevřený. Velmi zdařile je zde zachyceno zoufalství, ale i naděje, všednost a život ve velmi těžkých podmínkách. Nejvíce se mě kniha asi dotkla svoji syrovostí a lidskostí....
Autor nám v této knize přibližuje své dětství. Nejprve se podíváme do New Yorku a poté do irského Limerlicku. Těžké období, kdy spousta lidí byla bez práce, celé rodiny žily v otřesných podmínkách. Frankův otec byl navíc alkoholik, tak i tu malou podporu dokázal propít.
Mám ráda autobiografické knihy a příběhy o těžkých tématech. Tuto knihu...
Je to dobrý román. Poutavě vyprávěný, přitažlivý. Vždyť koho by nepřitahovalo drsné a pohnuté dětství malého chudého věčně hladového a nemocného irského chlapce na pozadí chudého Irska během válečné krize. A tak můžete sledovat pohnuté a tisíckrát opakované osudy, tentokráte rodiny McCourtových, chudí, bez pomoci, děti umírají hladem a nemocemi,...
Podělte
se o vlastní zkušenost s knihou. Pomůžete tisícům nerozhodných čtenářů. Před odesláním recenze si
prosím přečtěte pravidla pro přidávání a zveřejňování recenzí.
Recenze z médií
Andělin popel
(...) Přesto je autobiografický román Andělin popel, který debutujícímu autorovi vynesl roku 1997 Pulitzerovu cenu, prostý jakékoli sebelítosti a najdeme v něm i humor. Česky teď vychází v reedici: skvělá příležitost pochopit, odkud vychází drsná poetika současné irské literatury.
Frank McCourt (1930–2009) se narodil v New Yorku jako nejstarší dítě irských přistěhovalců.
Velká hospodářská krize a otcův alkoholismus způsobily, že rodina zůstala bez prostředků, a když byly Frankovi čtyři roky, McCourtovi odešli z New Yorku za příbuznými do irského Limericku.
Situace rodiny se však ještě zhoršila. Otec neměl práci a jakýkoliv skromný příděl peněz propíjel.
Několik McCourtových sourozenců zemřelo a on sám v deseti letech málem podlehl tyfu.
V roce 1941 jeho otec odjel do Anglie údajně pracovat do válečné muniční továrny, ale rodině nikdy žádné peníze neposlal, ta ...