V arménském městečku Berd zemřel nejlepší místní zedník a pokrývač Simon, který byl mimo svou zručnost známý jako velký záletník. Spolu se všemi příbuznými a sousedy se s ním přicházejí rozloučit také jeho bývalé milenky.
Ústředními postavami románu, jehož děj se odehrává v britské koloniální Číně, jsou mladí manželé zcela odlišných charakterů - oddaně milující introvertní muž, povoláním lékařem, a jeho žena, dívka z anglické lepší rodiny.
Podmanivý příběh nominovaný na prestižní Man Bookerovu cenu 2022 lze číst jako báji o dobru a zlu nebo podobenství o laskavosti. Přivádí nás do irského městečka poloviny osmdesátých let sužovaného prosincovými mrazy a vrcholí na Štědrý den.
Román vypráví příběh osiřelých dětí evakuovaných z ruského Volha-Uralu během hladomoru na počátku 20. let, známého také jako hladomorPovolží. Příběh nám tak připomíná bolestivou minulost ruské země.
Na ostrově uprostřed řeky, kam nikdy nikdo nechodí, žijí v primitivních podmínkách tři opuštění chlapci – Petru, Magare a Cheta. Každý den vyplouvají na loďce „pracovat“ na druhý břeh, do velkého města.
Uznávaná rakouská autorka Monika Helferová se v románovém zpracování vrací k vlastním kořenům a zkoumá detaily zásadních událostí, jež předcházely narození její matky, „spratka“.
Román arménské spisovatelky líčí podivuhodný a magický život horské vesnice kdesi v Arménii, jejíž obyvatelé, často podivíni odvyklí spojení s okolním světem, věří v kouzla a nadpřirozeno.
„Když Selma řekla, že se jí v noci zjevila okapi, věděli jsme, že někdo z nás brzy zemře,“ zahajuje své vyprávění Selmina desetiletá vnučka Luisa. Selmě se dosud zdálo o africké antilopě třikrát a pokaždé potom někdo z vesnice zemřel.
Průlomové dílo nositele Nobelovy ceny za literaturu se zaměřuje na klíčové otázky spojené s kolonialismem a zároveň nabízí neobyčejný pohled na život a zrání chlapce Júsufa na počátku 20. století v Tanzanii, kam postupně začíná pronikat evropská moc.