Po úspěšných románech Selský baroko a Rybí krev završuje Jiří Hájíček svou volnou „venkovskou trilogii morálního neklidu“ Předešlé literární sondy obrácené do minulosti české vesnice následuje nyní román ze současnosti.
V létě v roce 1982 se ve španělském Alicante v letním bytě MUDr. Dohnala setkala herečka Lída Baarová (7. září 1914, Praha – 27. října 2000, Salcburk) se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Zde je jejich rozhovor.
Tokijský ghúl je temný a atmosférický mix hororou a mafiánky. Hrdina se má stát svačinou jedné ghúlky, jenže díky souhře okolností ghúlka umírá, on je těžce zraněný... a aby přežil, jsou mu transplantovány orgány mrtvého montstra.
Hančovy „outsiderské“ zápisky kladou nejhlubší otázky lidské existence, mravnosti spisovatelství, zachycují neuchopitelnost a propastnost mezilidských vztahů a vyjadřují se k veřejnému životu své doby.
Příběh hraběnky BÁTHORYOVÉ, který pravdivě a věrně popsal Jožo Nižnánsky v románu Čachtická paní se odehrává na rozhraní 16. a 17. století a čerpá ze skutečných událostí.
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům.
Kniha pro profesionály i adepty umění kuchařského, kniha pro každého přemýšlivého čtenáře – kuchaře inspirující ku vlastním experimentům a výbojům. Zvláštní pozornost je věnována i způsobům jak jíme a jídlo chutnáme.
Vánice, stejně jako předchozí česky vydaná novela Den opričnika, nezapře autorovu zálibu ve fantazii a nadsázce, v absurdních motivech a vizionářství, vpletených do toku realistického vyprávění.