Známý autor životopisů P. Kosatík si za objekt své knihy vybral osobu svérázného malíře Svatopluka Sulka. Jeho biografie však není jen běžnou knihou „o malíři a jeho obrazech“. Směřuje k širšímu zamyšlení nad životem, proměněným beze zbytku v tvorbu.
V kontroverzní autobiografii se bývalý rektor AMU a ředitel Národní galerie Milan Knížák zaměřuje především na čtvrtstoletí, které uplynulo od Listopadu 1989.
Jedna z nejvýraznějších osobností českého výtvarného umění a zřejmě nejvýznamnější představitel symbolismu v českých
zemích v unikátním svědectví jeho švagra Viléma Nečase.
Autor knihy, fotograf Prokop Paul, je pokračovatelem významné fotografické dynastie, na jejímž počátku stál Jindřich Zelenka, jehož životní osudy a tvorbu kniha mapuje.
Zelenka se vyučil a pracoval jako asistent v ateliéru Rudolfa Bruner-Dvořáka.
Unikátní výbor z korespondence doplněný autorčinými fotografiemi vykresluje dramatický obraz neklidného a vášnivého života této politické a umělecké revolucionářky.
Josefa Lhota jako právník a organizátor nesčetných výstav celý svůj profesní život od roku 1952 zasvětil službě výtvarnému umění a jeho protagonistům ve výtvarnických organizacích a v závěru se po roce 1989 podílel také na obnově SČUG Hollar.
Ladislav Žák (1900–1973) se prakticky i teoreticky zabýval problematikou bydlení, navrhováním nábytku a později i řešením dobově aktuálního úkolu minimálního bytu pro sociálně slabé vrstvy.
Stanislav Podhrázský (1920–1999) byl jako mnozí další v mládí silně ovlivněn surrealismem. Kniha věnuje pozornost jak Podhrázského dílu malířskému, tak kresebnému a sochařskému.