Nejprodávanější tituly v roce 2025
světová poezie

Tematický výbor japonských básní o hmyzu obsahuje 65 pětiverší waka a 155 trojverší haiku. Je rozdělen do osmi částí podle nejčastěji frekventovaných druhů hmyzu, odedávna v poezii oblíbených díky duchovnímu vlivu šintoismu a buddhismu.

Třísvazkový dvojjazyčný komplet přináší kompletní Dylanovy texty od počátku jeho kariéry do současnosti, tj. od alba Bob Dylan z roku 1961 po poslední autorské album The Tempest z roku 2012, a k tomu ještě texty písní nezařazené na studiová alba.

Pustá země je pravděpodobně nejvlivnější básnickou skladbou 20. století, přinejmenším v kontextu anglofonní poezie. T. S. Eliot ve své útlé knize z roku 1922 zcela mimořádným způsobem navazuje na několikatisíciletou tradici světové literatury.

Henry Chinaski, Bukowského alter ego, se v románu Ženský objevuje v roli stárnoucího uznávaného spisovatele, a jak už napovídá sám název, prochází celou řadou vztahů s příslušnicemi opačného pohlaví (adjektivum "něžný" v tomto případě není na místě).

Kniha představuje dosud nejrozsáhlejší výbor Chlebnikovovy poezie v češtině. Překladatelé přeložili (až na výjimky, jakou je například palindromická báseň) všechny Chlebnikovovy verše z tohoto zásadního období autorovy tvorby.

Ačkoli se Jack Kerouac proslavil především jako prozaik, psal také vynikající poezii – mnozí literární historici jsou dokonce toho názoru, že Kerouacovy básně jeho prózu co do kvality předčí.

Provokativní a introspektivní básně zpěváka Tilla Lindemanna ze skupiny Rammstein zkoumají vnitřní temnotu a tělesnou rozkoš s prvky sexuálního napětí. Těmto veršům však kontrastují jemnější motivy, jako jsou láska či úzkosti.

Publius Vergilius Maro (70 př. n. l.–19 n. l.), nejvýznamnější římský básník tzv. zlatého období římské literatury, vytvořil epos Aeneis na přání císaře Augusta.

Kniha Sto básní představuje zlatou éru japonské poezie, jak ji v době Heian pěstovala aristokracie u císařského dvora v Kjótu.

Pruské noci jsou jediným básnickým dílem Alexandra Solženicyna. Tato bezvýhradná, značně autobiografická výpověď svědomí a pravdy vznikala v pracovních táborech někdy během padesátých let.