Autor gótských (Getica) a římských dějin (Romana), sepsaných kolem roku 550 n. l., stojí na pomezí mezi dvěma epochami. O jeho životních osudech není mnoho známo vyjma faktu, že se sám hrdě hlásil k příslušnosti ke germánskému kmeni Gótů.
Autor v knize ukazuje jak vznikly starověké megalitické stavby (Stonehenge, Cuzco, Velkém pyramidy Mayů, ad.) a k čemu sloužily, ale všímá si také klíčové role astrologie při jejich plánování a výstavbě.
V knize Zrození státu se čtenář dozví, co dnes badatelé soudí o vzniku a stabilizaci nejstarší státnosti v prvotních civilizačních ústředích Starého světa - Egyptě, Mezopotámii, Indii a Číně.
Řecká tragická poezie je bytostně politická, neboť život v polis i jeho inverze je ústředním tématem tragického dramatu. V této knize si proto autor klade za cíl pojednat o politických aspektech athénského tragického divadla a odpovědět na několik otázek.
Macrobiův spis Saturnálie nabízí dobový pohled do prostředí nejvýznamnějšího uskupení "posledních pohanů" na latinské půdě, do Symmachova kruhu, působícího v Římě v poslední třetině 4. století.
Průkopnické dílo české egyptologie přináší ve dvou svazcích teoretickou studii o povaze egyptského náboženství a překlady nejvýznamnějších textů vztahujících se k tématu.
Gaius Julius Caesar. Muž, jehož jméno se stalo synonymem moci. Muž mimořádných vlastností, vynikající vojenskou i politickou genialitou. Od mala byl vychováván v přesvědčení, že je potomkem bohů Jupitera, Venuše a zakladatelů Říma.
Předložit přehledný a objektivní pohled na dějiny křesťanské církve v období od jejího počátku až do konce středověku představuje obtížný úkol. Autoři se pokusili vytvořit vyvážené, věcné a konfesně nezatížené podání církevních dějin.
Kniha je zasvěcena historickému, uměleckému a duchovnímu odkazu starověkého Egypta. Prostřednictvím chronologicky uspořádaného textu jsou osvětlovány hlavní historické události, kulturní a společenské procesy i náboženská (magická a duchovní) přesvědčení.
Kniha je věnována dějinám a kultuře jedné z nejpozoruhodnějších světových civilizací, která se rozvíjela ve starověké Mezopotámii – jako dědička Sumeru – od počátku 2. tisíciletí před Kr. až po její pád.
V lidských dějinách není mnoho osobností, jejichž jména jsou synonymem mimořádných vlastností a činů. Hannibal, syn Hamilkarův, vynikající kartáginský vojevůdce a politik za druhé punské války (218-202 př. n. l.) mezi ně mimo veškerou pochybnost patří.
Hollandova kniha přináší živý obraz Římské republiky v zenitu její velikosti, která měla nakonec stát u počátku jejího pádu a transformace v císařskou diktaturu.
Dějiny Afghánistánu podrobně mapují historii této malé a chudé země, ukryté ve vysokých horách Hindúkuše, jež se stala moderním nezávislým státem až v polovině osmnáctého století.
Celá staletí lidstvo fascinuje tajemství starého Egypta. Každý další archeologický objev však znamená novou hádanku. Pravý význam a smysl těchto objevů odhaluje tato kniha.