Všichni lidé všech dob si dávají jména, mají vymezenou rodinu a příbuzné, dávají si dary, zdobí svá těla, pečují o vlasy, počítají, užívají gest, zhotovují nástroje, dělí si mezi sebou práci, znají zákony, truchlí či nějak „tancují“.
Patrně nejslavnější dílo jednoho z nejlepších francouzských
komiksových tvůrců je ve světě komiksu tím, čím je první světové válce (i válce obecně) Na západní frontě klid nebo Barbussův Oheň.
Druhý díl podrobné kroniky fašismu v Itálii je stejně jako první nahlížen z pohledu samotného Mussoliniho a dalších protagonistů hnutí. Odehrává se mezi roky 1925–1932, v období, kdy se Mussolini stává miláčkem národa.
Clausewitzovo vrcholné dílo O válce je navzdory roku prvního vydání (1832) stále považováno nejen za největší, ale dokonce za jedinou skutečně velkou knihu, jaká kdy byla na dané téma napsána.
Autorka ve dvou přednáškách analyzuje, jakým překážkám musely napříč historií ženy čelit a dokumentuje to na příkladech sahajících od literární postavy Odysseovy manželky Penelopy až po kandidátku na prezidentku USA Hillary Clintonovou.
Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.
Průběh Leninovy cesty z curyšského exilu přes válkou rozvrácené Německo na sever k hranicím Laponska až po závěrečné nadšené uvítání revolučními davy na Finském nádraží v Petrohradu.
V Shapirově nebývale živém líčení můžeme sledovat, co Shakespeare v roce 1599 četl, jaké hry viděl a s kým spolupracoval, stejně tak jako dějinné události, které hýbaly alžbětinskou Anglií.
Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek, tři českoslovenští důstojníci, kteří snad nejvýrazněji zasáhli do českého domácího odboje v první polovině druhé světové války.