Autor předkládané Knihy cest (Safar-náme) Náser-e Chosrou byl úředník, filozof, básník, vzdělanec a emisar ismácílíje a dodnes se těší úctě mezi vyznavači ismácílíje, je považován za jednoho z nejvýznamnějších velikánů středověké perské literatury.
Kniha přibližuje výjimečný a dosud neznámý případ z dějin třetího odboje. Vznikl na základě kritického studia archiválií a vzpomínek pamětníků. V textu, stojícím na pomezí literatury faktu a odborné historické studie, se spojují dva příběhy.
V noci 24. března 1944 byl Bram Vanderstok osmnáctý ze šestasedmdesáti mužů, kteří prolezli tunelem za plot z ostnatého drátu zajateckého tábora Stalag Luft III v polském městě Zaháň.
Obsáhlá kniha vznikla
paralelně k úspěšné rozhlasové sérii Německo:
Vzpomínky jednoho národa, kterou produkovala
stanice BBC Radio 4 ve spolupráci s Britským
muzeem a Neilem MacGregorem.
Na podzim 2021 uplynulo právě osmdesát let od chvíle, kdy nacisté zahájili systematické deportace Židů z Čech a Moravy do vyhlazovacích koncentračních táborů. Otevřely se brány nenávratna, tehdy k nim vedly koleje a vlaky...
První ze tří dílů knihy Renesanční pitaval z podbrdského kraje seznamuje čtenáře s městskou spravedlností, představuje různé druhy vězení a přináší příběhy čarodějnictví, rituálních vražd, rouhání, hazardních her, žhářství, neposlušných poddaných...
Druhý díl knihy Renesanční pitaval z podbrdského kraje přichází s dalšími příběhy, které se odehrály ve druhé polovině šestnáctého století a na počátku století sedmnáctého.
Středověk byl již minulostí. Šestnácté století přineslo do života českého království mnoho změn. Na trůn usedli první Habsburkové a nová doba vlila sebevědomí do žil celé společnosti – měšťanů, šlechty, duchovních i poddaných.
Kniha vycházející z unikátní sbírky Paměť národa přibližuje skrze svědectví pamětníků a jejich konfrontaci s historickými prameny moderní dějiny a podstatu nedemokratických režimů 20. století, nacismu a komunismu.
Konec třetí říše na jaře 1945 se vyznačoval nebývalým množstvím sebevražd. Hitler, Goebbels, Bormann, Himmler a později Göring – ti všichni spáchali sebevraždu.
Bitva na Bílé hoře zaměstnávala a zaměstnává generace historiků. Jedna z nejproslulejších a legendami nejvíc opředených událostí českých dějin je zkoumána ze všech stran a autoři přichází stále s novými poznatky a jejich interpretacemi.
O zapojení českých a slovenských letců do bojů první a druhé světové války už toho bylo napsáno mnoho. Nesrovnatelně méně je zmapována jejich účast ve střetech vedených nad územím Československa, zejména v dobách označovaných za mírové.
Deníky ideologa nacistické strany a státu (1893–1946), který se již velmi záhy stal jedním z nejradikálnějších antisemitů a až do samého konce aktivně podporoval nacistickou vyhlazovací politiku.
Zcela nová publikace pomocí map a doprovodných textů podává nový pohled na období studené války. Atlas ocení všichni zájemci o historii, politiku a pro školy bude moderním studijním materiálem k dějinám 2. poloviny 20. století.
Autor na základě rozsáhlého výzkumu v archivech několika zemí a komunikace s očitými svědky holokaustu předkládá drtivou zprávu o spletité cestě informací o táboru Auschwitz na Západ a o tom, jak na ně Západ reagoval, či přesněji řečeno nereagoval.
Toto je kniha o velmi odvážném muži, který neochvějně sloužil své zemi, i když nesouhlasil, a často velmi hlasitě, s tím, jak Japonci ponorky používali. Zendži Orita je velmi hrdý na to, co během války dělal, a součástí toho bylo i zabíjení Spojenců.