V díle Niklase Luhmanna, myslitele funkcionální sociální teorie a dnes již sociologického klasika, který byl pro svůj široký záběr označován za „Hegela druhé poloviny 20. století“, hraje analýza náboženství stěžejní roli.
Obratem světů míní autor této knihy právě dnešní vyhrocenou dobu. Uzavírá se dění mnoha tisíciletí, v nichž jsme my lidé zráli a vyvíjeli se, nyní přichází čas sklizně plodů naší činnosti.
Zažíváme často situace, které zasahují výrazně do našeho života, do našeho osudu, které si však neumíme vysvětlit. Ve viditelném světě nenacházíme klíč k jejich pochopení.
V jedenácti kapitolách z pera českých i zahraničních odborníků chce monografie osvětlit nejdůležitějš íparalely mezi Patočkou a jeho předchůdci i současníky, a vyložit tak Patočkův požadavek asubjektivní fenomenologie v tomto širším kontextu.
Kontroverzní lingvista a svérázný filozof Roy Harris v knize Racionalita a gramotná mysl provokativním způsobem reviduje západní představy o vztahu gramotnosti a racionality.
Paramhansa Jógánanda, jeden z nejvýznamnějších učitelů 20. století a autor Autobiografie jógina, přináší dynamický pohled na opravdové štěstí založený na poznání toho, co může člověk nalézt ve svém nitru.
Třetí díl Věštění v antickém Řecku s podtitulem Země a mrtví přináší ve třech oddílech výklad pěti skupin induktivních věštebných technik, jež byly využívány v řecké a římské antice nebo ve středověku.
Jak je to s opětovným vtělováním a karmou v západním myšlení? Co se s člověkem děje mezi smrtí a novým narozením? Jaké jsou nadsmyslové články lidské bytosti? Jak se moderní duchovní věda, anthroposofie, staví ke křesťanství a k darwinismu?
Druhá část antologie listů otce Pia týkající se především období temné noci smyslů, která bezprostředně předcházela viditelné stigmatizaci tohoto světce z Gargana.
Všechny bytosti touží být šťastné. Na tom není nic špatného. Chybou však je hledat štěstí ve vnějším světě. Tam žádné štěstí není. Štěstí je pouze v nás, je to naše vlastní přirozenost.
Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami.
Autor vychází z přesvědčení, že jedním z požadavků kritického myšlení je, aby filosof začal svá zkoumání noetickou reflexí pravdy jako hodnoty lidského myšlení.
Kniha mlčení – texty staré Číny je reedicí antologie filosofických, magických a hlavně básnických, ale i intimních textů, která vznikala postupně ve druhé polovině 60. let minulého století na výzvu tehdejšího Klubu přátel poezie.
Studie o postavení nekatolických církví v Československu po válce a za komunistického režimu.
Na základě badatelské práce v archivech církví, teologických fakult, státních i komunistických institucí a mezinárodních ekumenických grémií přinášejí nový
Jako autentický dokument kniha zachycuje půl roku autorova života a jeho komunikaci s „osvícenými“. Na mnoho otázek přichází mnoho jednoduchých odpovědí, které mohou být inspirací,jak řešit problémy běžného dne a nalézt své poslání.
Maritain ve svých Sedmi lekcích neprobírá všechna témata klasické metafyziky. Jde o noetické základy metafyziky a o to, co bezprostředně vyplývá z povahy jsoucna, totiž o první ontologické principy. Je to spíše úvod do metafyziky...