Nejprodávanější tituly v roce 2025
umění a architektura

Publikace České loutkářství – Tradice a kontinuita je výsledkem dvouletého týmového výzkumu (2021–2022), jehož hlavní inspirací se stal zápis českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2016.

Mexiko, rok 1925. Sedmnáctiletá Frida Kahlo se chce stát lékařkou.

Frida Kahlo měla jako náctiletá ošklivou dopravní nehodu, která jí jednou provždy změnila život. Protože nemohla chodit, začala v posteli malovat.

Monografie Jitky Svobodové (1941), první profesorky na pražské Akademii výtvarných umění, kde vedla ateliér kresby.

Umanutý živel české umělecké scény v osobitém rozhovoru. Výtvarník a sochař Krištof Kintera patří mezi naše nejznámější a nejúspěšnější současné umělce.

V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Tato cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro sochaře samotného, ale zanechala nesmazatelné stopy i v místě návštěvy.

Dialog dvou významných osobností – publicisty a spisovatele Karla Hvížďaly a nestora výtvarného umění, skláře, sochaře, architekta a pedagoga Václava Ciglera.

Dominik Vodička je tanečník, který získal titul Krále tanečního parketu ve StarDance, a zároveň držitel nejprestižnějšího českého divadelního ocenění Thálie.

The catalogue introduces the work of the world famous yet recently rediscovered Czech painter Toyen who had lived in France since 1947.

Rudo Prekop několik let fotografuje studiové portréty osobností, které se v naší společnosti významnou měrou zasloužily o kvalitativní posun kulturní, společenský, mentální, mravní a obecně lidský. Spolu s knihou se připravuje také putovní výstava.

Kniha přináší výběr z nejnovější tvorby jedné z nejosobitějších umělkyň současnosti.

Původním Halounovým záměrem bylo shromáždit v korespondenci materiál pro přehledovou publikaci o Büchlerově tvorbě, která v české literatuře dosud chybí. Výměna názorů mezi dlouholetými přáteli a výtvarníky...

Rozsáhlá monografie představuje Oldřicha Jelínka (1930) jako malíře a grafika, ale také všestranného ilustrátora a kreslíře s celoživotní láskou k ženám, strojům a břitkému humoru.

Kde bral Petr Váňa sílu, aby 23 let pracoval na něčem, co vypadalo, že nespatří světlo světa?

David O. Selznick (1902–1965) patřil k nejvýznamnějším producentům hollywoodské studiové éry. Publikace pomáhá dotvořit obraz Selznickovy bohaté kariéry.

Viktor Pivovarov (1937) patří mezi hlavní osobnosti ruského neoficiálního umění, je jedním ze zakladatelů moskevské konceptuální školy a známým ilustrátorem. Od roku 1982 žije a tvoří v Praze. Jeho díla se nacházejí ve významných světových sbírkách.

Autor knihy Peter Becher empaticky líčí život Adalberta Stiftera, který zasazuje do širších dobových souvislostí a vytváří tak věrný a plastický obraz života rakouské společnosti 19. století, v níž se Adalbert Stifter pohyboval.

Nová publikace Architekt Carl Seidl 1858-1936 je vydána v rámci řady architektonických monografií vydávaných spolkem architektů Obecní dům Brno.

Francie měla od 19. století otevřenou náruč pro zahraniční přistěhovalectví. Obyvatelé českých zemí netvořili žádnou výjimku i oni hojně využívali nabízenou příležitost.

Převážně textová publikace, která je společným dílem týmu špičkových odborníků z několika vědních oborů, poodhaluje fascinující dobrodružství života sběratele, botanika, lékaře, cestovatele a mecenáše Jindřicha Vávry (1831–1887).