Vraždy v písečných dunách
Na odlehlém holandském ostrově Schiermonnikoog s liduprázdnými písečnými plážemi bičovanými severním větrem zemřela v dunách za podivných okolností mladá žena a i po jedenácti letech zůstává její vrah neodhalen.
„Řeknu ti to, co nevíš. Řeknu ti, co jsem ti celou dobu tajila, to, co jsem si myslela a co jsem cítila. Ale připomeneme si i to, co známe. Bude to zábavný.“
Třicátnice Laura vypráví svůj příběh. Příběh osiřelé čtrnáctileté holky.
Jaké to je být jiný než ostatní ve světě, kde konformita je klíčem k úspěchu? Být jedinou svobodnou matkou ve městě, mluvit doma jinou řečí než ve škole, milovat člověka stejného pohlaví,
chodit do kostela, když ostatní jenom sedí u televize? ...
Kniha se zabývá osobností Jiřího Muchy v kontextu dějin 20. století a nahlíží jej nejen jako spisovatele, ale jako překladatele, cestovatele, propagátora díla svého otce Alfonse Muchy.
Joe Taylor je žoldák, který pracuje pro oděvní giganty a zajišťuje výrobu oblečení v továrnách třetího světa. Ví, ve kterých továrnách pracují děti, kde dochází k otrocké práci a vydírání a kde se spalují ty nejdražší kabelky na světě.
Život a doba v porevolučním Česku perspektivou těch nejzdařilejších povídek Do antologie byly vybrány povídky: Michala Ajvaze, Jana Balabána, Barbory Bažantové, Biancy Bellové, Stanislava Berana, Petra Borkovce, Ireny Douskové, Edgara Dutky...
Debutový román s detektivními prvky se odehrává na cestě mezi lesem a vsí, mezi vsí a městem, v čase mezi ztrátou a novým začátkem. Vypravěčskou suverenitou i melancholií upomene na díla Jiřího Hájíčka, Anny Bolavé či Viktorie Hanišové.
Zatímco v Liberci se na konci devatenáctého století zaváděly první tramvaje, v Brazílii si přistěhovalci stavěli hnízda na stromech, aby v pralese přežili. Jejich příběh je příběhem českým, německým i brazilským.
Jak by vypadal příběh Romea a Julie, kdyby žili v poválečných Sudetech, ve stalinistických padesátých letech nebo v době normalizace? Ve čtyřiadvaceti povídkách ožívají lásky a rozchody skutečných lidí, kteří svěřili své příběhy Paměti národa...
Deváťačka Ester je na první pohled obyčejná holka: Žije s tátou a mámou, chtěla by jít na uměleckou školu a obdivuje spolužačku Henrietu. Jenže brzy zjistíme, že nic není, jak se zdá.
V roce 1927 koupil dům v Matoušově ulici na Smíchově vdovec, židovský právník Eduard Schwarz, aby pro sebe a svou rodinu získal důstojné sídlo. Měl štěstí, že zemřel dřív než začala druhá světová válka.