V kultovních erotických memoárech Ze vzpomínek Josefiny Mutzenbacherové zestárlá rakouská prostitutka, nyní vážená občanka vedoucí ctnostný život, vzpomíná na raná léta zaučování do své profese.
Patnáct erotických povídek, příběhů ze života, které mladý Richard de la Brulay vypráví své milence, vévodkyni, se nese v příjemném, bezstarostném a laškovném duchu.
Ve svém nejnovějším díle se autor vrací k motivu pouti: tentokrát se vydává na cestu po Transsibiřské magistrále. Putování hrdinů knihy se odvíjí ve znamení symbolu Alef, který pro autora v duchu magické tradice představuje bod, v němž se vše sbíhá.
Smíchovská balada. Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha.
Po knize Bez kůže, temné zprávě o životě učitele v době normalizace v industrializované krajině, nakládá v další knize na čtenáře své hříchy vrchovatě a pak je pošle na pochod s tou plnou polní do děsivé krajiny rozpadajícího se manželství.
Třetí, rozšířené vydání knihy, která připomíná Kryla jako písničkáře a básníka, sběrnou metodou materiálů odhaluje mýty, omyly a scestná tvrzení, která jsou s ním stále spojována.
Román dvaadvacetileté studentky Petry Hůlové se stal po svém prvním vydání v roce 2002 (získal cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků.
Nová, ryze autorská verze pověsti o Libuši si z klasických předloh vybírá motivy, jež slouží moderně vyprávěnému příběhu. Urban látku neironizuje, přesto ji zbavuje vlasteneckého patosu a modeluje z ní portrét silné, cílevědomé ženy.