Nejprodávanější tituly - květen 2026
filosofie a náboženství

Kniha obsahující více než 50 kázání, která Svatopluk Karásek pronesl na konci devadesátých let v pražském kostele U Salvátora.

„Všichni chceme šťastně žít, o tom není pochyb,“ říká svatý Augustin. Co je však pravé štěstí a kde ho hledat?

Je radostné vidět, kolik lidí dnes žízní po Bohu. Mnozí křesťané touží po hlubokém modlitebním životě, chtějí se „věnovat se modlitbě“. Narážejí však na překážky, které jim brání na tuto cestu vykročit, ale hlavně na ní vytrvat.

Humbert z Romans († 1277), pátý magistr Řádu kazatelů, ve svém okružním listu adresovaném celému řádu rozebírá tři řeholní sliby, poslušnost, chudobu a čistotu, a s nimi spojené ctnosti, pokoru a trpělivost.

Spisovatelka, scénáristka a teoložka Jana Šrámková zve čtenáře ke dvacetidenní pouti starozákonní knihou Ester. Neocitáme se ovšem v dávné a nepřístupné minulosti, která dovede omámit svou těžkou vůní, ale vyčpí stejně rychle, jako se zavře kniha.

Jeden z nejvýznamnějších myslitelů současnosti, tibetský duchovní vůdce dalajlama, předkládá v této knize výsledek svých celoživotních úvah o člověku, jeho životní cestě a hodnotách, které mu mohou pomáhat.

Je možné odvodit vesmír z několika výchozích fundamentálních principů? Mají při vědeckém výzkumu speciální vědy nezastupitelnou úlohu, nebo lze všechno redukovat na fyziku?

Jiří Suchý je člověk mnoha profesí. Zpěvák, divadelník, básník a výtvarník, kterého zná u nás snad každý. Ne každý ale ví, že jeho hudební kariéra, jak sám říká, začala v pražském kostele svaté Anežky České, kde jako malý hoch ministroval.

Autor předkládané Knihy cest (Safar-náme) Náser-e Chosrou byl úředník, filozof, básník, vzdělanec a emisar ismácílíje a dodnes se těší úctě mezi vyznavači ismácílíje, je považován za jednoho z nejvýznamnějších velikánů středověké perské literatury.

Nové vydání Husových Listů z Kostnice zprostředkuje současnému čtenáři myšlení významného českého kněze, kazatele, teologa a myslitele, který se stal symbolem zápasu svědomí jednotlivce s mocenskou elitou.

Kniha Tomáše Hříbka je první monografií v českém jazyce, jež nabízí filozofickou obhajobu eutanazie a sebeusmrcení za asistence lékaře.

Kniha se věnuje staroseverskému náboženství a mytologii. Poskytuje přehledný úvod do kultury, mýtů a rituálů předkřesťanské Skandinávie doby vikinské a podrobný výklad věnovaný nejvýznamnějšímu severskému božstvu – Ódinovi.

Tato kniha je studií o pouštních otcích, nahlížených především prizmatem arménských pateriků, vydaných v Benátkách roku 1855.

Kniha o vývoji ruské spirituality, která vychází ze znalosti a hlubokého pochopení ruských dějin. Anglický překlad proslavené knihy vychází s podporou Edice Václava Havla.

Monografie se zaměřuje na problém, který obvykle není spojován se středověkou filosofií: otázku aktivity subjektu v jeho kognitivním vztahu ke světu, a to především na rovině smyslového vnímání.

Každý člověk touží po štěstí, zakouší ve svém nitru žízeň, která volá po utišení. Co to ovšem znamená být šťastný? Co nás činí šťastnými? A existuje něco jako nejvyšší štěstí? Autor ukazuje, že touha po štěstí je člověku přirozená.

Hledáme, co nelze nalézt, a ve šťastných chvílích nacházíme, co nelze hledat. Snadno by se dalo mluvit o spiritualitě, nebo dokonce o mystické zkušenosti, především jsme však sbírali příběhy vnitřní proměny.

Kniha Abhid-hamma-Abhivinaya je završením životního díla ctihodného Áyukusa-la Thery, ve které jsou shrnujícím způsoben podány postupy Abhivi-nayi pro zvládání života podle Buddhovy nauky až k dosažení konečného cíle Nibbány.

Předkládáme čtenářům naší edice Horev jedno z pozapomenutých děl Pierre de Lasenica. Toto dílo nevelkého rozsahu bylo nedílnou součástí soukromých iniciačních kursů, které Lasenic vedl.

Může se fenomenologická filosofie zabývat otázkou spásy v křesťanském smyslu? A pokud ano, pak jakým způsobem? Jaký je smysl bytí Já a jak vymezit subjektivitu?