Boží trouba: (kázání)

(...) Karáskovo setkávání s Bohem je vždy osobním příběhem, jehož napínavý děj připomíná pátrání. Poněkud archaická role kazatele se tak stává něčím zcela přirozeným, i když tušíme, že se svým představitelem tak docela nesplývá. Ostatně i v básních hovoří za autory tzv. lyrické já. K oživení biblických výroků a příběhů slouží i bohatý a názorný jazyk, v němž se duchovní významy dotýkají profánní zkušenosti leckdy za komických efektů. Aby publikum přesvědčil a uvedl na pravou cestu, musí je kazatel zaujmout, a proto se nezříká zábavnosti. Už název knihy má humorný podtón. "Kazatel si nevymýšlí, chce být Boží troubou..., ale i tak je to jenom člověk se svými chybami, úlety, se svou trapností, přemoudřelostí, se svou směšnou vážností -- je to přece jen taky takovej Boží trouba," píše v úvodu. Svým způsobem tak navazuje na haškovské a hrabalovské tradice české literatury, využívá je však v křesťanském duchu, aby své bližní vyvedl z toho nejtěžšího hříchu, jímž je zoufalství a beznaděj.