Všechny domy uchovávají historii těch, kteří v nich žijí. Tenhle stojí na kraji zapadlé španělské vesnice a jeho stěny vyprávějí o hlasech, jež se ozývají pod postelí, a o zmizeních, která se možná nikdy nevysvětlí. Sousedé se obou obyvatelek straní.
Autorka úspěšné knihy Návrat nežádoucí tentokrát sleduje osudy jedné české rodiny v letech 1984–1990. Matka Renata se nevrátí ze zájezdu do Rakouska, aniž o její emigraci věděli její manžel Richard, dcera Simona a syn Marek.
České království roku 1420. Dvanáctiletá Šárka, jež i po brutálním znásilnění jako jediná přežila z katolíky nemilosrdně vyvražděné vesnice, nachází záchranu u největšího českého vojevůdce Jana Žižky a jeho hrdinné husitské armády.
Uzdravená Šárka, bojovnice v řadách husitského vojska, vypomáhá jako sanytrník. Jezdí městem a sbírá lidské výkaly, aby
z nich vyráběla surový krystalický ledek (dusičnan draselný),
základní surovinu pro výrobu černého střelného prachu.
Drama ze současného venkova, který čelí tlakům velkého byznysu
Kristýna, učitelka hudby, se po letech vrací z Prahy do Nového Lhotce. V pětatřiceti letech se pokouší narovnat vztahy s rodinou a na jihočeském venkově zapomenout na minulost.
Říká se, že děti si vybírají, do jaké rodiny se narodí. Dan si tím tak jistý není. Anebo měl jako embryo mnohem černější smysl pro humor než osud, který ho čekal.
V životě je stále co slavit. A během oslav se často přihodí leccos zajímavého! Občas se někdo zatoulá, občas pod vlivem alkoholu či neobvyklých okolností vyplavou na povrch skrývané problémy a tutlaná tajemství…
Když se Lexie Sinclairová setká s kultivovaným šéfredaktorem a obchodníkem s uměním Innesem Kentem, uvědomí si, že už nemůže dál jen čekat, až její život doopravdy začne. Odjíždí z venkova do Londýna a vybuduje si nový život.
Vyhořelý kemp, podivné rituály a jedno temné rodinné tajemství… Když se Viktorie Minářová rozhodne vyrazit na dovolenou do rodného Kazdíkova, netuší, že na ni místo výletů a koupání čeká nevysvětlitelná záhada.
Román Když jsme byli sirotci patří k vrcholným dílům britského nositele Nobelovy ceny za literaturu Kazua Ishigura. Autor zde zkoumá nejistý vztah člověka k prožité skutečnosti a jeho věčnou náchylnost k sebeklamu.
Čína na sklonku 19. století je světem tradic, přísných hierarchií a krutých omezení, především pro ženy. Zde se začnou splétat osudy dvou dívek z odlišných světů. Lin-ťing vyrůstá obklopená bohatstvím a privilegii, ale také přísnými pravidly.
Třetí díl začíná Karlovým bojem o korunu římského krále po Ludvíku Bavorovi, ale také hledáním nové nevěsty po smrti milované ženy Blanky. Karel se mění v rozhodného a nemilosrdného vládce, který je ochoten volit jakoukoli cestu, aby dosáhl svého.
Labatut nás podobně jako ve své prvotině Strašlivá závrať nechává nahlédnout do mysli člověka, jehož vědecké objevy posouvají lidstvo kupředu, ale zároveň s sebou nesou hrozivé následky, jež nelze dohlédnout.
Klasické dílo moderní literární vědy a obecně jeden z nejlepších světových textů zabývajících se estetikou literatury. Autorovy teoretické vývody vyplývají přímo z literárních
rozborů, v nichž Auerbach osvědčil udivující znalost materiálu.
Znaková řeč je důležitý fenomén mnišství, který existuje již tisíc let. Znaky umožňují mnichům sdělit jednoduchou zprávu i ve chvíli, kdy má panovat ticho. Kniha se zaměřuje na benediktinské a cisterciácké kláštery.