Nejprodávanější tituly - září 2026
filosofie a náboženství

Poslední ze šesti svazků Sebraných spisů českého filosofa, prozaika a dramatika Ladislava Klímy (1878-1928) uzavírá více než třicetiletou práci editorky Eriky Abrams a nakladatelství Torst na plně spolehlivém a vědecky fundovaném vydání Klímova díla.

První svazek Sebraných spisů Ladislava Klímy (1878–1928), jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů, slovy Jana Patočky „našeho prvního, předčasného myslitele absurdity“.

Zajímá vás judaismus? Pak vás s největší pravděpodobností zajímá právě judaismus rabínský, i když tento pojem možná vůbec nepoužíváte.

Tematická biografie pruského krále Fridricha II. Velikého nabízí mnohovrstevný portrét jeho janusovské osobnosti.

Po svazcích IV (Velký roman) a I (Mea) vychází již třetí svazek Sebraných spisů filosofa Ladislava Klímy. Svazek Hominibus obsahuje 379 nevýlučně filosofických, nýbrž i milostných, žebravých, pijáckých a jinak „příležitostně“ prožitých listů.

Svazek III. Philosophica žurnalistica obsahuje veškerou Klímovu filosofickou tvorbu psanou pro dobové zveřejnění (knihy /Svět jako vědomí a nic, Traktáty a diktáty, Vteřina a věčnost/, články, studie, náčrty, rukopisy).

Ironický, sentimentální a občas i veršovaný rozhovor nabízí trojjedinou odpověď: biblická víra, osvícenský rozum a humanistický smích. S těmito nástroji zkoumá literární historik a kazatel Martin C. Putna svět, v němž se pohybuje.

Hovory k sobě patří k nejúspěšnějším titulům Antické knihovny, v klasickém překladu Rudolfa Kuthana zde vycházejí již potřetí.

Třetí díl Církevních dějin přináší syntetický pohled na vývoj křesťanských církví v 19. století, od Velké francouzské revoluce do počátku první světové války.

Co znamená být svobodný? A kdo rozhoduje o tom, co je pro člověka skutečně dobré? Jeden z nejznamenitějších politických filozofů 20. století, ukazuje, že právě odpovědi na tyto otázky rozhodují o podobě moderní demokracie.

První český překlad méně známého díla jedné z nejvýznamnějších osobností evropské politické filosofie 19. století je doplněn obšírnými komentáři Ivo Budila, Jana Kellera a Gertrudy Himmelfalberové.

Argumentačně sevřené a myšlenkově subtilní, psané ve druhé půli roku 1934, tvoří přehlížené jádro písemného odkazu aktivistky a myslitelky Simone Weilové (1909–1943) a zasluhují včlenit do nejužšího kánonu klasiků politického myšlení.

Publikovaný spis přináší Aristotelovo učení o principech neboli počátcích výkladu přírody a podrobný rozbor pojmů náhody, nutnosti, samovolnosti a příčiny.

Kniha nás zavede do nejhlubší minulosti Země a představí práci těch, kteří se dobrovolně ujali příprav pro osídlení planety. Vesmířané znali své úkoly, avšak potýkali se zde s mnoha úskalími, na které nebyli připraveni.

Nelze nepociťovat, že se lidstvo na prahu 21. století v dnešní globalizující době tzv. post-moderny a vítězné ideologie kapitalistického neo-liberalismu se svými doprovodnými jevy jako je new age ezoterika nahrazující světová náboženství.

V této své první knize Zellini krok za krokem sleduje historický vývoj matematického pojmu nekonečna a zároveň jej obohacuje o původní mytické, theologické a literární spekulace, které nekonečno vždy provázely.

Teorie subjektivity Jana Šterna se pokouší sjednotit filosofii, biologii, ontologii, kybernetiku a teorii informace v jediném rámu „subjektivity jako ontologické struktury světa“.

Krátce po Hitlerově nástupu k moci začala německá novinářka Charlotte Beradt tajně shromažďovat sny obyvatel nacistického Německa.

Děj příběhů této knihy se odehrává během posledních pěti let minulého tisíciletí. Tyto navzájem se proplétající příběhy jsou radostné i bolestné, někdy plné naděje, jindy popisující zklamání.