Nejprodávanější tituly - září 2026
česká

Smíchovská balada. Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha.

V novém románu mladé spisovatelky se prolíná mnoho příběhů v jediném dějišti – současném New Yorku. Sledujeme tři generace exulantů, jejichž životní osudy se v New Yorku buď přímo spojí, nebo alespoň na čas protnou.

Autor vzpomíná na léta, kdy se i cesta s odpadky do popelnice, bez občanského průkazu mohla stát osudovou. Volně inspirován Stendhalem dělí policisty, kteří nám znepříjemňovali život, na švestkově modré, zelené, neviditelné a ty ostatní.

Román dvaadvacetileté studentky Petry Hůlové se stal po svém prvním vydání v roce 2002 (získal cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků.

Nová, ryze autorská verze pověsti o Libuši si z klasických předloh vybírá motivy, jež slouží moderně vyprávěnému příběhu. Urban látku neironizuje, přesto ji zbavuje vlasteneckého patosu a modeluje z ní portrét silné, cílevědomé ženy.

Próza volně navazuje na novelu O rodičích a dětech. Jde o tři vzájemně provázané hořce ironické povídky."Tahle knížka se Haklovi skutečně povedla - je to nejlepší z letošních českých próz.", A. Horáčková, MF Dnes

Soubor pověstí o praotci Čechovi, Krokovi, Libuši, Bivojovi, Horymírovi včetně novějších pověsti o Žižkovi, Kozinovi, Jánošíkovi.

Neváhejme a navštivme záhadná místa opředená pověstmi a tajemnými energiemi, vydejme se po stopách strašidel a duchů, přenesme se do časů starých Keltů a nahlédněme pod pokličku magických rituálů nacistů, kteří v tomto kraji zanechali svůj cejch.

Při vyřizování záležitostí týkajících se pohřbu své matky, se kterou kdysi přerušil veškeré kontakty, se spisovatel Daniel Reis, hlavní hrdina románu Reisefieber, znovu ocitá v Paříži, ve městě svéhodětství a dospívání.

Próza začínající autorky se značně vymyká kontextu současné české literatury. Tvarem i myšlenkou tato próza odkazuje k Virginii Woolfové a její — dnes již klasické — próze K majáku. Autoka za knihu obdržela Cenu Jiřího Ortena 2008.