Osobnost sedmého československého prezidenta, armádního generála Ludvíka Svobody, je starším generacím dobře známá, generace mladší mají o něm povědomost kvůli kontroverzím doby nedávné.
Co nám obrazy mohou povědět o stavu dnešní společnosti? Kniha V zajetí obrazů. Vizuální politika 21. století přináší pětici autorských esejí rozkrývajících významy a role obrazů ve formování a vyjednávání klíčových společenských otázek současnosti.
Odkud pramení hněv, který se šíří od Brazílie po Indii, od USA po Rusko, překračuje hranice náboženství i kultur a je rozšířen mezi chudými i bohatšími? Jaká logika vede k volbám autoritářů a politickému násilí?
Od bakterií po velryby, od atomů po asteroidy. Oceňovaný vědec českého původu Vaclav Smil tentokrát zkoumá, proč rozměry nejsou náhodné a jak ovlivňují svět.
Machiavelliho renesanční dílo Vladař patří právem ke klíčovým politologickým textům o moderním způsobu vládnutí. Autor tento spis věnoval na začátku 16. století Lorenzovi Medicejskému, který v té době vládl Florencii.
Naši závislost na fosilních palivech by měla vyřešit elektrifikace všeho. Bude však spravedlivá?
Lidská civilizace, pokrok i náš životní standard se zásadně odvíjejí od energetiky...
Za řadou výstav, koncertů, happeningů, konferencí nebo filmových projekcí stojí práce kulturních diplomatů, kteří veřejnosti ukazují svou zemi prostřednictvím kultury. Kulturní diplomacie je jedním z nástrojů zahraniční politiky.
Autor, významný britský sociolog, vstoupil touto knihou výrazně do soudobé diskuse o povaze doby, v níž žijeme. Srozumitelně analyzuje reálné problémy, s nimiž se setkáváme v běžném životě a v politickém a veřejném diskursu.
Přestože tato kniha vychází zejména z příspěvků antropologie ke studiu etnicity a spřízněných fenoménů, její záběr přesahuje hranice akademické antropologie.
Proslulý historik se téměř půl století zabývá rolí Evropy při utváření moderního světa a výzvami, jimž musí čelit. Byl svědkem revolucí v řadě „satelitů“ Sovětského svazu a jeho kontakty s inspirátory politických změn mu poskytly materiál pro knihu.
Cílem knihy je na dostupných datech ukázat proměňující se podmínky života naší společnosti zhruba od začátku milénia. Vedle vývoje v čase kniha přináší řadu mezinárodních srovnání a také mapky ukazující diverzitu mnoha jevů uvnitř ČR.
Smrt je univerzální a čeká nás všechny. Každá kultura se s ní však vyrovnává jinak. V knize Michaela Kerrigana Historie smrti můžete do detailů zkoumat poutavé téma umírání, představ o posmrtném životě a pohřebních obřadů v různých kulturách...
V knize se autoři vracejí k tomu, co je provázelo po celé roky práce na dříve vydaných knihách společných rozhovorů: zda se ke všem těm právním, historickým a etickým tématům váže ještě cosi obecnějšího, hledání samotného smyslu existence člověka.
Kniha nabízí pohled do historického pozadí formulování koncepce informační gramotnosti jako určitého nástroje pro úspěšnou adaptaci na informační společnost.
Rozbor sociologických kořenů holocaustu, tj. vyvraždění deseti milonů Evropanů v nacistických koncentračních táborech. Možnosti prevence budoucích genocid.
Mladý Zdeněk Macháček nastoupil k policii na začátku 90. let a brzo ho čekal raketový kariérní vzestup. Zatímco se rozpadalo Československo, on už jako detektiv mapoval drogovou scénu.
„Všechny cesty kdysi vedly do Říma. Dnes vedou do Pekingu.“ Svět se mění a je provázaný více než kdy v dějinách. Peter Frankopan, přezdívaný „rocková hvězda mezi historiky“, nabízí svěží pohled na síť vztahů vznikající podél někdejší Hedvábné stezky.