Rozhovor salesiána Zdeňka Jančaříka s historiky Stanislavem Balíkem a Jaroslavem Šebkem poodhaluje skrytá zákoutí českých dějin. Jak je to s vírou v národě svatého Václava a Josefa Švejka?
Kohnovi v lednu roku 1942 nastoupili do transportu na plzeňském nádraží a už se nevrátili. Do jejich bytu se nastěhovali jiní nájemníci, jejich věci se postupně poztrácely.
Smrt je univerzální a čeká nás všechny. Každá kultura se s ní však vyrovnává jinak. V knize Michaela Kerrigana Historie smrti můžete do detailů zkoumat poutavé téma umírání, představ o posmrtném životě a pohřebních obřadů v různých kulturách...
Kniha objasňuje kořeny českého reformního hnutí a jeho vývoj počínaje novými duchovními proudy v době panování císaře Karla IV. přes kazatelské působení i kostnické mučednictví Jana Husa až po společenské otřesy na konci vlády Václava IV.
Kniha nabízí pohled do historického pozadí formulování koncepce informační gramotnosti jako určitého nástroje pro úspěšnou adaptaci na informační společnost.
Proslulé čarodějnické procesy probíhaly během 17. století na severní Moravě a ve Slezsku. Vždy přitahovaly pozornost historiků, umělců i milovníků historie.
David Borek je stálým zpravodajem ČT v nestálém regionu Blízkého východu. Jak moc je tam (ne)bezpečno a co obnáší práce novináře v tak turbulentní oblasti? Existuje něco jako izraelská mentalita? Čeho se týkají tamní politické hádky?
Řecký historik Thúkýdidés popsal v Dějinách peloponnéské války dynamiku, která v 5. století př. n. l. vedla k velké antické válce mezi Athénami, jejichž moc vzrůstala, a dominující Spartou, u níž tyto změny vyvolaly velké obavy.
Průmysloví dělníci sice patřili v rámci diktatury k privilegovaným a loajálním částem společnosti, přesto paradoxně byli zdaleka nejčastěji protestující společenskou skupinou. Mohli si totiž na rozdíl od jiných dovolit razantně prosazovat své zájmy.
Druhý díl dvousvazkového výboru z rozsáhlé korespondence významného římského státníka, řečníka a filozofa Marka Tullia Cicerona, mj. s Caesarem či M. Antoniem umožňuje poznat atmosféru a poměry římského státu na sklonku republiky (65-43 př. n. l.).
Deníky mladých Šternberků z kavalírské cesty, podniknuté počátkem 60. let 17. století, představují unikát mezi podobnými prameny k dějinám cestování v období baroka, už proto že jsou z většiny psány dobovou, navíc živou a barvitou češtinou.
Tématem knihy jsou proměny
smyslového vnímání mezi 19. a 20. stoletím, resp. jejich reflexe v dobové literatuře, sociologii a filozofii. Autor v Dějinách
ticha staví do kontrastu naši současnost, především městských prostorů, přetížených hlukem.
Kniha přibližuje v širších historických, politických, kulturních a ekonomických souvislostech globální dějiny Eurasie od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu po počátek jednadvacátého století.