Vydejte se na napínavou cestu za hranice času, do světů, kde se mísí dávné mýty a vědecké objevy. Jak souvisí například Velikonoční ostrovy s nesmrtelností? Nebo jak vypadaly prehistorické kamenné počítače?
Beletrizované vzpomínky Josefa Kasala, českého vojáka první světové války, který padl do ruského zajetí a přežil hlad, nemoci i kruté podmínky v Semipalatinsku a sibiřském Permu.
Opracované kosti, kamenné nástroje a anatomicky moderní fragmenty lidské kostry nalezené v geologickém kontextu starém několik milionů let? Takové nálezy si přece vynucují přepsání téměř veškeré literatury týkající se historie lidstva.
Kniha o počátcích odporu proti husákovskému režimu, o zneužívání psychiatrie a metodách StB v tehdejší době a o tom, proč dnes česká společnost nechce slyšet pravdu o své normalizační minulosti.
Autor tradičně nazývaný Jan z Mandevillu, podle posledních bádání rytíř anglického či francouzského původu, který žil ve 14. století, líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie před Jeruzalém do Persie, na Kavkaz a do Indie.
Tato kniha představuje široce pojatou analýzu utváření se společenských a sociálních vztahů v dvorském prostředí v období
starého režimu. Středobodem autorova zájmu je dvorská společnost francouzského krále Ludvíka XIV..
Není mnoho zemí na světě, které mají tak blízký vztah k Izraeli jako Česko. Válku o svoji nezávislost vybojoval i díky dodávce zbraní odsud, to vytvořilo pevnou vazbu. Kolem Izraele a také Palestiny je tu ale také hodně mýtů a nepochopení.
V padesátých letech 20. století zadržely československé bezpečnostní orgány poblíž státní hranice s Polskem člověka, který byl hluchoněmý a trpěl ztrátou paměti.
Dvacet sedm let se Státní bezpečnosti nepodařilo zjistit jeho pravou totožnost.
Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy
naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá
kolektivní zkušenosti, jež se během staletí proměňuje.
Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.
Osobnost sedmého československého prezidenta, armádního generála Ludvíka Svobody, je starším generacím dobře známá, generace mladší mají o něm povědomost kvůli kontroverzím doby nedávné.
Dlouhé tisíce let jsme údajně žili v absolutně rovnostářských kmenech – než jsme vynalezli zemědělství a s ním také bohatství a chudobu, byrokracii a krutovládce. Učitelé dějepisu i autoři bestsellerů o historii tento jednoduchý příběh milují.