Soubor dvaceti osmi esejů, které představují sondu do duchovně vyčerpané každodennosti současného západního člověka, do nejrůznějších způsobů "zapomenutí na bytí", na posvátné v lidském životě.
Kronikář čchanového buddhismu z 9. století nás v této práci seznamuje se zráním, a formováním učení slovutného opata Lin ťiho na břehu řeky Chu tchuo, který dodnes patří k nejvíce oceňovaným a nejznámějším postavám čínského buddhismu.
Monografie se věnuje výkladu Scotova filosofického odkazu - totiž jeho koncepci metafyziky jakožto aristotelské vědy, která zkoumáním povahy jsoucna jakožto jsoucna a jeho transcendentálních vlastností odkrývá metafyzickou nutnost existence Boží.
Je obecně známo, že děd Václava Havla Vácslav Havel (1861-1921) byl podnikatelem ve stavebnictví a podporovatelem české kultury. Je však téměř neznámo, že se stal sám autorem knihy, pojednávající svérázným způsobem témata na pomezí náboženství a filosofie.
Dvě eseje z pera Raisy Maritainové (Příběh Abrahámův, Kníže tohoto světa) a jedna od Jacquese Maritaina (O církvi nebeské). Jejich společným jmenovatelem je mystický pohled za viditelné hranice tohoto světa.
Autor se zabývá Augustinovými snahami o syntézu křesťanství a antiky, jeho názory na vztah jednotlivce k církevní instituci, zdůrazňuje jeho chápání lidské svobody a nutnosti aktivity a mravní zodpovědnosti každého jedince.
Studie zkoumá vztah hinduismu, okultismu a theosofie během procesu vytváření nové detradicionalizované formy religiozity v českém i evropském kontextu.
Všem milovníkům nadčasové moudrosti přinášíme jeden ze základních textů konfucianismu, čínského filozofického směru a pohledu na svět. Jedná se o soubor myšlenek významného mudrce Konfucia, který žil v Číně před 2500 lety.
Zasvěcený rozbor Foucaultova díla, odhalující vývoj jeho metod zkoumání člověka a společnosti, doplněný o rozhovor s Foucaultem, který objasňuje, jak konstruoval svůj projekt dějin sexuality.
Pusté ostrovy shrnují méně známé texty, které Gilles Deleuze publikoval v letech 1953-1974 v různých časopisech, jeho předmluvy a rozhovory či kapitoly ve sbornících a kolektivních dílech.
Dějinné zamyšlení nad soupatřičností člověka a světa si všímá tradice mezi renesančním myslitelem Mikulášem Kusánským a filosofem německého idealismu G. W. F. Hegelem.
Pierre Hadot (1922-2010), Michel Foucault (1926-1984) a Jan Patočka (1907-1977) jsou tři bezesporu velmi rozdílní filosofové, jejichž myšlenkové cesty se však v druhé polovině 20. století dosti nečekaně a někdy i k jejich vlastnímu překvapení setkaly.
Kniha se věnuje filosofii na přelomu 19. a 20. století a obsahuje detailní výklad hlavních myšlenkových proudů té doby soustředěných kolem filosofie života a existence.
Spis vydaný poprvé v roce 1758 vzbudil velký ohlas a přispěl k definitivnímu rozchodu Rousseaua s osvícenci, jejichž odpůrci pak dílo často využívali v polemické argumentaci.
