Posádka první soběstačné meziplanetární lodě lidstva zkoumá v naprosté samotě hlubokého vesmíru – šest set milionů kilometrů od Země – anomálii, zřejmě jde o mimozemský signál. Ten kromě jiného způsobil ztrátu jejich komunikace se Zemí.
Hydrometrický neobyvatelný region, neboli „Zóna“, je rostoucí pás deštného pralesa podél rovníku, kde žár a vlhkost znemožňují život teplokrevným živočichům. Nechráněný člověk v Zóně umírá během několika minut.
Čím by byl žánr science fiction bez setkání s tajemným, nepoznaným, přesahujícím meze lidského chápání? Arkadij a Boris Strugačtí si toho byli velice dobře vědomi, a tak ve svých dílech často líčili interakci člověka s neznámými silami, ...
Někdy se věci prostě pokazí. A tak na ledové planetě s těmi nejkrutějšími myslitelnými podmínkami uvízlo dvanáct pozemšťanek. A jasně, já jsem jako na potvoru jedna z nich.
Byla to válka, kterou nezačal, ve jménu Císařství, které nenávidí, a proti nepříteli, kterému nerozumí. Jedni na něj vzpomínají jako na hrdinu: muže, který spálil nebe a vyhubil krvelačné Cielcin.