Kniha Otázka cti, s podtitulem Zapomenutí hrdinové druhé světové války, strhujícím způsobem předkládá úchvatný a dobrodružný příběh polských pilotů za druhé světové války.
. Monografie si klade za cíl na základě nedávno odtajněných archivních materiálů nově zhodnotit mezinárodní dimenzi kyperského konfliktu, přičemž neopomíjí aktivity států východního bloku na ostrově, zejména Československa.
Kniha Ten den – 17. listopad 1989 má současným čtenářům umožnit toto zásadní datum „zažít“ alespoň zprostředkovaně. Věříme, že tak dokážeme toto výročí zpřítomnit a přiblížit dnešku odkaz revolučních dnů.
Válečný deník Josefa Svobodného, narozeného v Bozkově u Semil, obsahuje autentické zápisky vojáka, který narukoval k 11. zeměbraneckému pluku a účastnil se bojů na ruské frontě. V červnu 1915 byl zajat a v ruském zajetí strávil více než dva roky.
Monografie přibližuje diplomatické styky Svatého stolce a německého nacismu v letech 1923–1945, tedy v období od Hitlerova pivnicového puče v listopadu 1923 do konce druhé světové války v Evropě v květnu 1945.
Nejen na otázky, jaké bylo skutečné pozadí vykonaného činu a proč musel zmizet z dějin, aniž by byl jak nacistickým, tak i komunistickým režimem sebeméně propagandisticky využit, se pokouší odpovědět tato kniha.
Vystoupení československých legií za první světové války patří k těm historickým událostem i tradicím, na které jsme právem hrdí. Bojovaly v Rusku, Itálii i Francii, na rozhodujících frontách války.
Autorka na deseti osobitých příkladech vypráví příběh účastníků i zákulisí zákeřných zločinů, které spočívaly v organizování pastí pro předem vytipované oběti, vyprovokované k útěku z Československa.
Ludvík Krejčí byl jedním z nejúspěšnějších legionářských velitelů; jeho jméno však zůstává spojeno především s přípravou obrany ČSR proti rozpínavosti nacistického Německa, která vyvrcholila na podzim 1938 úspěšně provedenou mobilizací.
Americký autor, pobývající mj. i v Praze, procestoval Evropu a napsal jasnozřivý a varovný rozbor vztahů mezi státy EU a jejího vztahu k jiným státním a politickým celkům, zejména k Rusku.
Knihu tvoří soubor čtyř deníků, které našli přátelé po svých pradědech. Rozhodli jsme se ji vydat ke 100. výročí vzniku Československa. Jak nejlépe si připomenout toto výročí než skrze živé vzpomínky těch, kteří se zúčastnili bojů světové války.
Řadu desetiletí se v Československu ve druhé polovině 20. století (za tzv. studené války a za vlády komunistů) o našich legionářích psát nesmělo, natož publikovat nějaké fotografie. Psalo se pouze to, co vyhovovalo tehdejší politické moci...
Život za normalizace nebyl idylický. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, a dokonce ani oněch aktivních normalizátorů.
Kniha "Osudové chvíle Československa - obrazový příběh století" je vytvořená z unikátních autorských fotografických kolekcí, která vypráví dramatický příběh našeho státu od první světové přes druhou světovou válku...
V této knížce se seznámíte zábavnou formou s českými panovníky od Sáma až po císaře Karla I. Dozvíte se, jak žili a co pro nás udělali dobrého (a někdy i nedobrého). A navíc i něco zajímavého.
Pražské přístavy se postupnou a nenávratnou likvidací stávají historií. Karlínský přístav nám již připomínají jen názvy ulic, přístav v Libni snad bude sloužit rekreační plavbě, byť pod nemístním a nemístným názvem, Holešovický přístav je jen...
Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic.