Jedním z hlavních témat biologa a filosofa Zdeňka Neubauera je zkoumání rozdílu mezi živými těly a tělesy, mezi přirozenou a předmětnou, ustavenou skutečností.
Jak napovídá název této knihy, jejím cílem je podat komplexní a zároveň přehledný výklad rozmanitých způsobů, jimiž byla v dějinách evropské filosofie pojímána povaha a úloha touhy, žádostivosti a dalších obdobných typů usilování.
V textu je diskutován vztah vědy a víry, Darwinovy teorie a první kapitoly knihy Genesis, evoluce a křesťanství. Zvláštní pozornost je pak věnována třem zprávám o stvoření knihy Genesis a vztahu těchto textů k moderní vědě.
Homi K. Bhabha patří mezi nejznámější současné představitele akademické větve post-koloniálních studií, působí jako profesor anglické a americké literatury a jako ředitel Humanities Center na Harvardské Univerzitě v USA.
Peter Burke touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google".
Myslitelská cesta Martina Heideggera vyústila v přesvědčení, že úkolem
filosofie v „nynějším stavu světa“ může být jen snaha o pochopení
a interpretaci světa jako tkaniva čtyř vláken: Země, Nebes, Božství
a Smrtelných.
