Jak název napovídá, v tomto svazku nenajdeme jen Novou Astreu s příslovečným Seladonem. Původní d’Urfého cyklus i jeho adaptace jsou zkoumány a porovnávány z několika hledisek – hermeneutický pohled na překládaný text chápe překlad jako výklad, ...
Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.
Mimořádné číslo Perception in Scholastics and Their Interlocutors přináší osm studií zkoumajících problematiku vnímání a smyslů v dějinách filosofie mezi 11. a 17. stoletím.
Pohyb existence je soubor šesti esejů publikovaných při různých příležitostech a věnovaných nejrůznějším tématům, tvoří jakýsi most mezi Patočkovou filosofií a Barbarasovým vlastním fenomenologickým projektem.
Myšlenka pokroku poznání není samozřejmá. V této knize je myšlenka pokroku poznání pochopena jako specifický typ epistemologie, kterýpřiznává času nepominutelnou úlohu při utváření vědění o přírodě.