Vše, co se nám dochovalo od tří mílétských myslitelů (Thaléta, Anaximandra a Anaximena), jsou pouhá nepřímá svědectví, která pocházejí především ze dvou zdrojů: od Aristotela a jeho žáka Theofrasta.
Tento čtivý rozbor sociologických kořenů náboženské víry staví na teoriích vědění, jež Peter Berger poprvé zkoumal s Thomasem Luckmannem v knize Společenská výstavba skutečnosti (Sociální konstrukce reality).
Klasická práce amerického antropologa Thomase W. Laqueura (* 1945) z Kalifornské univerzity v Berkeley má pro historii sexuality a genderu význam srovnatelný s Dějinami sexuality Michela Foucaulta.
Publikace zahrnuje jednak ze slavného francouzského Slovníku spirituality heslo „Spiritualita“ (a jak pojem vyrostl až do dnešního užívání) a heslo „Vladimír Solovjov“ (pohled na dílo i životopis).
Třetí díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Ockhama k Suárezovi. Jde tudíž o dobu od vrcholného středověku po raný novověk.
Hérakleitos prý věnoval svou jedinou knihu slovutnému chrámu v Efesu. Nyní předkládáme tuto knížku dnešnímu čtenáři se zájmem o myšlení mudrce, jenž silou své inspirace oslovuje dnešní dobu stejně jako kteroukoli jinou.
Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky interpretuje některé - zejména filosofické - texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka.
Svazek představuje kratší, avšak obsahově závažné texty německého reformátora. Cílem výboru je ukázat Lutherovo myšlení v jeho vývoji v čase i v jeho tematické rozmanitosti.
Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.
