Václav Maxmilián stejně jako v prvotině Meziměstí (Host, 2016) i ve druhé sbírce Pobřeží tematizuje rytmus města, jeho zvuky i jeho vůně. Zdánlivá reálnost obrazů přechází do snění, vybízí k putování po jiných krajinách, místech – kdy se třeba z jedn
Samá voda. Samá voda. Přihořívá… Samá studna. Samá studna. Co k tomu se hodí dál vlastně napsat? I ve vyschlých studnách zůstává otisk hladiny, která tam bývala, a v ní se se pořád odráží svět nad ní, včetně nebe a tváře ...
Nesouvislý rozhovor tří jihoamerických básníků. Jazyk zborcený hrůzami dvacátého století. Latinská Amerika jako Babylon, kde básníci dávno nemluví stejnou řečí, ale jediným domovem je právě řeč. A v těch rozvalinách zázrak ironie.
Výlevy Nářky Smích je zatím poslední sbírka Lawrence Ferlinghettiho z roku 2014. Knížka možná skromná co do počtu stran, bohatá však co do obsažnosti sdělení – na to jsme ostatně u tohoto básníka zvyklí. Vychází u příležitosti 100. narozenin autora.
Izraelská básnířka Ilana Shmueli ve své poezii navazuje na odkaz poezie židovských autorů, kteří přežili holocaust a reflektují jeho zkušenost. Český výbor přináší její básně, ale také ukázky z memonárů a z posledních dopisů s Paulem Celanem.
Soubor 11 kreseb tuší Miloše Síkory a Pavla Turnovského s básnickými texty Stanislava Dvorského. Bilingvní česko-francouzská edice, do francouzštiny přeložil Petr Král.
Třetí svazek Díla Ladislava Nováka představuje zejména soubor jeho básnických překladů. Tyto překlady, parafráze a volná přetlumočení vznikaly od poloviny padesátých let.
Výbor z díla jednoho z nejpřekládanějších současných polských básníků, který je paradoxně víc známý v zahraničí, možná i proto, že od roku 1985 žije v Dánsku.
Hymny o ráji svatého Efréma Syrského vznikly jako katechetické rozjímání o Adamově prvotní kráse a o jeho kněžské úloze v ráji, kde směl pobývat v blízkosti jeho nitra – tajemné Boží přítomnosti.
Nicanor Parra (1914–2018) nikdy není tam, kde se na něj čeká. Fyzik, který se pustil do psaní básní. Básník, který vymyslel antibásně. Antibásník vyrábějící z tácků angažované artefakty.
Ve své třetí básnické sbírce se Šárka Hampeisová opět představuje jako básnířka, které dokáže najít poezii i v rytmu všedního dne. Tam, kde si ostatní stěžují na únavu (těla, mysli, vztahu), tam ona přichází s pozitivním pohledem.
V básnické sbírce se mísí vzpomínky na rodiče, elegie na přátele, variace na Vergiliovu Aeneidu či na středověkou irskou a moderní francouzskou poezii – básníkův hlas ustavičně rozmlouvá s jinými hlasy a básně dávají prostor životům druhých.
Muž, běloch, 25 až 40 let, inteligentní, heterosexuál; se zálibou v hlasité hudbě a videohrách. Slušně zdraví a sousedi by do něj nic neřekli. Debutoval básnickou knihou A la these (2013), s níž sklidil značný ohlas.
Sbírka mysticky laděných básní v próze, inspirovaných zejména židovskou spiritualitou. Text má charakter vyznání milovanému protějšku a společné pouti muže a ženy za dosažením vhledu do Bytí zároveň.
Ukrajinský básník Váno Krueger (1986) je první známý nekrokomunista v naší galaxii. Čtenáře sevře do pařátů a odnese ho do Krasnokruegersku, města rudých stínů, kde komunistická mytologie vzkvétá tak, jako by se Velký říjen odehrál loni.
