Filozofové rádi vyprávějí smyšlené příběhy. Používají je jako argumenty, jimiž podporují tvrzení o světě, o společnosti, a také o tom, jak bychom měli či neměli jednat. Říkají tomu myšlenkové experimentování.
Rudolf Kassner (1873 – 1959) byl jednou z nejzajímavějších a zároveň nejméně známých osobností evropského kulturního myšlení první poloviny 20. století.
Publikovaný spis přináší Aristotelovo učení o principech neboli počátcích výkladu přírody a podrobný rozbor pojmů náhody, nutnosti, samovolnosti a příčiny.
Předmluva k Původu německé truchlohry, ono „nezřízené chucpe“, jak se o ní vyjádřil sám Benjamin, je dnes pokládána za jeden z nejnáročnějších filozofických textů minulého století.
Šrí Siddharáméšvar v této knize jednoduchým a přímým stylem vysvětluje poznání našeho skutečného Já v tradici advaita védánty (nedvojné védánty). Mluví snadno srozumitelným jazykem a k dokreslení používá příklady z běžného života.
Kultovní kniha americké literatury, podobně jako Kerouacův román Na cestě či Hellerova Hlava XXII. Spojuje zdánlivě neslučitelné žánry cestovního deníku, románu a filozofických úvah.