Nejprodávanější knihy nebo mapy v roce 2026
česká

Červen 1945. Válka skončila a krajinou táhne podivné procesí – skauti ve stejnokrojích vedou (a jeden se veze) velblouda dvouhrbého, přesněji velbloudici, které říkají Pepito. Zastaví, když se spustí dešťová přeháňka.

Belgie se v žádném případě nerovná jen Brusel. Království u Severního moře toho nabízí mnohem víc, a to i pro milovníky chuťových zážitků. Vaří se tam téměř 2000 různých piv, které z Belgie dělají jednu z pivně nejrozmanitějších zemí.

Jubilejní stý svazek České knižnice přináší románovou prvotinu Jáchyma Topola (nar. 1962) Sestra, reprezentativní dílo české prózy konce dvacátého století.

Částečně autobiografický román je autentickým svědectvím o specifickém kulturním prostředí, jehož reálným předobrazem je divadlo Sklep.

Poslední díl sebraných příběhů královny českého komiksu Lucie Lomové. V posledním, pátém, svazku souborného vydání najdete příběhy z let 1998 - 2000, které původně vycházely v časopise Čtyřlístek.

Dobrodružné sci-fi o klanu kamarádů, pidivzducholodi Abramis, gotické podzemní dráze a vyloupení Státní banky? To je nová kniha od Petra Stančíka a Galiny Miklínové.

Novodobá utopie, dílo pozdního romantismu, pohádka pro lid držený pod krkem svou vlastní politickou reprezentací – tak lze charakterizovat Hastrmana (2001), potenciální černou knihu ekoterorismu… kdyby to nebyla kniha zelená.

Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům.

Historie českého pohraničí očima českého kantora.

Magnetická záložka je praktický a funkční dárek vhodný na označení stránky v knize nebo diáři. Elegantní a hravý design byl vytvořený podle aktuálních trendů a potěší vaše blízké.

Malíř, hudebník, divadelník a literát Petr Nikl vzdal ve své nové knize poctu mamince, známé designérce hraček Libuši Niklové.

Jak můžeme vědět, co je pro ostatní nejlepší, když sami neumíme být šťastní?

První a zároveň poslední próza scenáristy Jiřího Křižana (1941–2010). Znovuobjevená próza scenáristy filmu Je třeba zabít Sekala.

Málo známá i zcela neznámá fakta o životě geniálniho skladatele i muzikanta Jaroslava Ježka (1906 Praha – 1942 New York), jehož písničky zná snad každý. Téměř nevidomého člověka, který strávil jako dítě šest let ve slepeckém ústavu.

Příběh velryby Varvary začíná jejím narozením v teplých vodách u pobřeží Kalifornie a pokračuje řadou dobrodružství, při kterých se Varvara naučí starat se nejen o sebe, ale i o druhé.

Pátrání po stopách dějin se v této novele proplétá se surreálně-karnevalovým dějem. Lakonicky vyprávěný příběh je archeologií hrůzy, vrstvu za vrstvou odkrývá území novější evropské minulosti. Autor za knihu získal Cenu J. Seiferta 2010.

Ludmila se s radostí podvolí otcovu přání a provdá se za přemyslovského knížete Bořivoje. Když se jim narodí syn, jejich štěstí se zdá být úplné. Zdání však klame.

Celá tato kniha je román ve formě variací. Jednotlivé oddíly následují po sobě jako jednotlivé úseky cesty, která vede dovnitř tématu, dovnitř myšlenky, dovnitř jedné jediné situace, jejíž pochopení se mi ztrácí v nedohlednu.

Modernisté pojednávají o čtyřech klíčových osobnostech moderní anglické literatury: o T. S. Eliotovi, Jamesi Joyceovi, Virginii Woolfové a D. H. Lawrenceovi.

Román Jáchyma Topola evokuje na příběhu dětí přízračný svět české vesnice sklonku šedesátých let. Je ovšem zejména nadčasovým románem archetypálním – zobrazením různých podob zla (společenského i osobního) a hledáním cesty k naději.