Peter Burke touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google".
Hlavní postavou této knihy je člověk naší „tekuté moderní“ doby – člověk bez pout, bez pevných a trvalých vazeb, které by mu daly možnost přestat opakovaně usilovat o sebedefinování a sebeprosazení.
Rozbor sociologických kořenů holocaustu, tj. vyvraždění deseti milonů Evropanů v nacistických koncentračních táborech. Možnosti prevence budoucích genocid.
Kniha klasika sociologie a etnologie, patřícího do tzv. Durkheimovy školy, z roku 1925 významně ovlivnila vývoj sociální antropologie a patří k povinné četbě řady oborů.
Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.
Od dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace.
Publikace vychází z tříletého výzkumu provedeného u subpopulace pražských bezdomovců středního věku. Studie obsahově navazuje na předchozí čtenářsky úspěšnou monografii Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí.
Edice je autorovým výborem nejdůležitějších textů, které napsal v uvedeném období. Východiskem Tesařových společenských aktivit bylo přesvědčení, že jediným účinným způsobem, jak vyjít z totalitního režimu, je vytváření struktur občanské společnosti.
Plánování a myšlení zaměřené na člověka jsou způsoby, jak naslouchat druhým lidem, učit se, co je pro ně z jejich pohledu klíčové, hledat cesty k budování a posilování jejich sítě pozitivních vztahů a hodnotných společenských rolí.
