„Jsem mladý a bohatý; a jsem nešťastný, neurotický a sám. Pocházím z jedné z nejlepších rodin na pravém břehu Curyšského jezera a mám rakovinu,“ píše Fritz Zorn místo úvodu.
Růže pro Algernon se od doby svého vzniku objevily v nejednom filmovém či televizním zpracování, jako divadelní hra prošly nepřeberným množstvím rozmanitých realizací po celém světě, inspirovaly rovněž řadu dalších příběhů i hudebních skladeb.
Kniha nabízí průřez spisovatelovou tvorbou od konce sedmdesátých let do současnosti. V jistém smyslu přitom může sloužit jako úvod do DeLillova světa, najdeme v ní totiž většinu autorových erbovních témat: odcizení, paranoiu, obavu či děs ze světa.
Obsáhlý román, jehož deset oddílů nese názvy
kabalistických sefir, je napínavým
příběhem odhalování rozsáhlého spiknutí,
osnovaného po dvě tisíciletí nejrůznějšími
tajnými společnostmi.
Další prozaický počin spisovatelky a nakladatelské redaktorky Magdaleny Wagnerové tentokrát míří k autobiografickým motivům. Ilustracemi Zdeňka Netopila se publikace stává opravdovým knižním skvostem.
Je to próza vně syžetu, montáže úvah, zárodků příběhů, aktuálních dobových komentářů a polemik, zážitků z četby, asociací, anekdot. Vyznačuje se střídáním rovin, „vysokého“ a „nízkého“, střídáním konstrukcí s asociačním uvolněním.
První část diptychu Ztroskotání lze prvoplánově číst jako politický thriller, nicméně jde především o břitkou satiru poukazující na nemorálnost moldavských intelektuálů po zhroucení komunistické ideologie.